Já se pokusím odpovědět spíše proč si Manwë pro prsten nešel. V době kování prstenů již nebylo ve středozemi zlo na úrovni Valar ale "pouze" Maiar. Středozem se také začala plnit a každý zásah Valar by přinesl obrovské ztráty také na illúvatarových dětech - vždyť každý zásah Valar znamenal proměnu kontinentu. Nikdo nepůjde s kanonem na komára, a tak jako dnes prosazují Američané tzv chirurgické zásahy, jsou do středozemě vysláni Istari, jako adekvátní síla proti Sauronovi. Navíc je v Silmarionu naznačeno, že Valar už nechtěli do středozemě chodit, protože jim rvalo srdce její pokažení, kromě Ulma, který z vody stále sbíral informace a občas chodil za Eldar aby jim poradil. Ale nechci se vyvléct úplně z otázky - osobně jsem přesvědčen že síla vložená do jednoho prstenu nebyla dostatečná na Manwëho ovlivnění. Navíc se Valar, kromě Melkora-Morgota, nikdy necítili vládci, ale spíše jakýmsi způsobem rodiči středozemě a proto, ze jména s příchodem věků slunce, neřídili žádné události Středozemě přímo. To je také to proč si myslím, že by se Manwë nestal ani pánem natož temným ve středozemi.
Co si myslíte že by se stalo kdyby si Manwë došel do středozemě pro prsten.Myslíte si že by s ním saurona porazil?A myslíte že by se kvůli působení prstenu stal temným pánem nebo že by to ustál?Já si myslím že by saurona porazil a nestal by se temným pánem.
Přesně tak. S vybíjením zla naprosto souhlasím. Bohužel zlo není nějaký smradlavý puch v černém odění, ale zlo si s sebou nesou lidé, a zlo dobrovolně páchají, tudíž je nutné zabíjet a likvidovat.Mně osobně vadí nejvíc nedůslednost a to když má někdo soucit víc se zlým než s obětí toho zla. Ale jak pravil Gandalf " Mnozí co žijí zasluhují smrt a mnozí co zemřeli by zasluhovali žít, a tak nikdo by neměl vynášet ortel příliš horlivě" je to jen přibližné, ne doslovné. I když v Glumově případě to bylo i z nouze, protože když by byli ti z Amanu co k čemu, tak by lidi a elfy zbavili Morgotha hned po zničení Dvou Lamp a jejich děti by nemusely trpět.
No ono to snad ani v té době nešlo jinak než ty skřety zničit co nejlépe, protože se strašne rychle vraceli a množili a mohli bydlet skoro všude. Žádná válka není nic dobrého na podívání, vždycky tam je spousta násilí, smrti, krve a hlavně masakrů. A to i v dnešní době když existuje Ženevská konvence.
No abych se přiznal tak ho nemám v tištěné formě, ale ve formě pdf, stažené z internetu. Důvod byl, že jsem ho taky nikde nemohl sehnat. Mám ho teda v Angličtině, ale jde to něco si i přelouskám
Hmm, to je pravda. Valar pro mně osobně také nejsou žádní kladní hrdinové, ani Ilúvatar ne. Ale to je diskuze kterou svými argumenty nemůžu vyhrát a ani po tom netoužím. Pro mně jsou Valar a ostatní z Amanu jen Ti druzí co stojí proti Morgothovi a jeho úchylným slouhům. Proto je mi sympatický Fëanor. A nejvíc je mi líto lidí. A nejde o smrtelnost, to je podružný problém.
To je samozřejmě pravda. Ono totiž po takové válce nejenom že značné množství lidí doslova vyhlazeno, ale dojde k takovému rozpadu ekonomických a sociálních struktur, že se na daném území nedá přežít a zbylí lidé prostě odejdou jinam. Pořád je to ale jenom čajíček proti válkám Valar kdy mizí celé části kontinentů.
Když si přečtu Pána Prstenů, Silmarillion a ostatní texty, neubráním se pocitu, že války ve Středozemi byly vedené brutální silou a nezměrným ničením. Na obou stranách. Jak silami temnoty, tak "dobrými" lidmi a elfy. Jako příklad mi postačilo vyprávěné o válce v Angmaru ve 20. století 3. věku kterou vedl Gondorský princ Ëarnur, kde je řečeno že "tehdy byl Angmar poražen tak dokonale, že na západ od hor nezůstal jediný muž a jediný skřet z té říše" Byla to asi pořádná řežba plná masakrů a mučení. Co si o tom myslíte Vy ? Svět byl tehdy pěkně drsné místo
JJ to je jasné, asi to je nejlepší možnost a nejpravděpodobnější z těch všech možných.
A o tom vlivu prstenu, ani Bilbo Pytlík jím nebyl nějak moc zničený, jen žil déle než jiní a chtěl ho mít, ale kdo ne , asi hobiti byly jediný kdo ho mohli donést do Mordoru a "nezbláznit se z toho".
Já myslím, že tohle světlo nemá s fëanorskou lampičkou nic moc společného. Fëanorská lampička je modrý krystal v síťce, zatímco Galadrielino světlo je, pokud to dobře chápu, nádobka s lórienskou vodou, v níž je zachyceno světlo Eärendila.
Já se přikláním k názoru, že Gandalf očekával právě tento daný vývoj. Nebo jej alespoň tušil.
Důkaz: rozhovor Gandalfa s Frodem, kde Gandalf mluví o Glumovi - nikdo nedohlédne do všech konců a Glum ještě sehraje nějakou roli - není to přesný citát ale ten smysl to má. Další i když méně průkazný je Gandalfův respektive Tolkienův obdiv k Hobitům. Vlastnosti Hobitů je v podstatě předurčují k manipulaci s prstenem. Zatímco lidé rychle propadají jeho vůli, u trpaslíků jen zvyšuje touhu po zlatě a elfové se radši zřeknou se ho jen dotknout hobiti odolávají. I přes 500 let působení na Gluma nebyl prsten schopen podřídit jej Sauronovi.
p.s.
Co se týče obcházení Mordoru z východu - to je proveditelné, problém je s válkou ta by totiž již byla zřejmě ukončena Sauronovým vítězstvím a navíc nebezpečí, že Sauronovi docvakne co se děje, stále rostlo.
Tedka jsem si sehnal Atlas Středozemě, takže jsem probádal všechny možné a nemožné cesty, a bud gandalf planoval nejakou cestu ketrou nezname, nebo cekal rozdeleni.
Nebo muj posledni napad byl ze poleti na orlech
Gladriel dala Frodovi lampičku se světlem jejich hvězdy. Nebyla to Fëanorská lampička ? Nevím to jistě, ale nebylo v oné lampičce světlo Ëarendila ? Kdyby to bylo světlo Ëarendila, nemohl by ji ale vytvořil Fëanor. Prosím jen o upřesnění.
novější
starší
