Encyklopedie


Gandalf

Incánus, Mithrandir, Olórin, Šedý poutník, Tharkûn

Grey Pilgrim, The Grey Wizard


Ruce krále jsou ruce uzdravitele Aragorn v Domech uzdravování pečuje o Éowyn (přihlíží Éomer a Gandalf).
Ilustrace starého gondorského rčení, že ruce krále jsou ruce uzdravitele

Gandalf byl jeden z čarodějů neboli Istari, kteří měli pomáhat lidu Středozemě v boji proti zlu. Ve skutečnosti byl Maia, ale to ve Středozemi věděli jen ti nejmoudřejší. Jeho původní jméno ve Valinoru bylo Olórin, ve Středozemi byl znám mnoha různými jmény: na severu Gandalf ("elf s holí"), mezi elfy a v Gondoru Mithrandir (sindarsky "šedý poutník"), na jihu Incánus, mezi trpaslíky Tharkûn. Protože byl často poslep nepříjemných zpráv, byl občas nazýván i Gandalf Sýček nebo Láthspell (rohansky "Zlá zvěst"). Přišel jako poslední z pěti Istari (ostatní byli známi jako Curunír (Saruman), Aiwendil (Radagast), Alatar a Pallando). Na rozdíl od svých druhů si nikdy nezřídil stálé sídlo, ale neúnavně putoval po světě. Jako všichni Istari měl vzhled starého muže (působil ještě o něco starší než jeho společníci. Měl dlouhé bílé vlasy a vousy a husté obočí. Nosil šedý plášť, špičatý morý klobouk, stříbrnou šálu a vysoké boty. Obvykle se opíral o hůl, kterou díky svým schopnostem občas používal k osvětlení temných míst nebo k útoku ohněm na své nepřátele. Gandalfův oblíbený nápoj bylo červené víno.

Istari přišli přes moře do Středozemě, když uplynulo tisíc let Třetího věku. Jako první se s nimi setkal Círdan Stavitel lodí. Přestože obecně byl za vůdce řádu považován Saruman, Círdan poznal v Gandalfovi nejmoudřejšího z Istari a svěřil mu jeden ze Tří prstenů, ohnivou Naryu, aby mu pomohl v jeho poslání zažehovat v srdcích obyvatel Středozemě oheň odporu proti zlu.
Po stovky let Gandalf procházel Středozemí a poznával její obyvatele. Nejčastěji pobýval v severních krajích a nejvíce se stýkal s elfy, obzvláště s Elrondem v Imladris.

Zhruba v té době, kdy do Středozemě přišli Istari, objevila se v Dol Gulduru temná moc. Elfové původně předpokládali, že je to jeden z nazgulů, ale později se začali obávat, že je to samotný Sauron, který opět nabývá podoby. Roku 2063 se tak Gandalf vypravil do Dol Gulduru, ale Sauron ještě neměl dostatečnou moc a nechtěl se odhalit, a tak opustil Dol Guldur a odešel na Východ. Tak začal Ostražitý mír, trvající asi čtyři sta let, než se Sauron posílen vrátil zpět do Dol Gulduru. Jako prostředek proti sílící hrozbě pak Istari a největší z elfů vytvořili Bílou radu.

Roku 2850 Gandalf znovu, tentokrát utajeně, navštívil Dol Guldur. Zjistil konečně s určitostí, že sílící temná moc je opravdu Sauron. Také objevil v temných Sauronových kobkách uvězěnného trpasličího krále Thráina II.. Trpaslík zemřel, než mu Gandalf mohl pomoci, ale předal čarodějovi mapu Ereboru a klíč od tajných dveří.

Gandalf, jako jediný z Moudrých, si oblíbil hobity. Zajímal se o ně a čas od času navštěvoval jejich Kraj. Od nich se také naučil zvyku kouření dýmkového koření. Gandalfa si hobiti cenili hlavně pro jeho ohňostroje, které dělal u příležitostí různých významných oslav. Jinak měl spíše špatnou pověst, neboť často svým vlivem způsobil, že některý z poklidných hobitů se vydal hledat dobrodružství, což byl pravděpodobně případ Hildifonse a Isengara Brala. Ze všech hobitích rodin se Gandalf pravděpodobně nejčastěji stýkal právě s Braly, kteří měli největší tendenci vydat se nečekaně za dobrodružstvím. Byl dobrým přítelem Gerontia, Starého Brala, často pořádal ohňostroje k jeho oslavám narozenin a jednou mu prý dal kouzelné knoflíky, které se zapínaly a rozepínaly na povel. Po Gerontiově smrti roku 2920 se více než dvacet let v Kraji neukázal.

25. března 2941 se Gandalf setkal v Hůrce s Thorinem, Thráinovým synem, a dohodl se, že pomůže trpaslíkům v uspořádání výpravy do Ereboru pro získání jejich starého království. Předal Thorinovi mapu a klíč jeho otce a také zařídil, aby s sebou trpaslíci vzali hobita Bilbo Pytlíka, což se ukázalo jako zásadní čin nejen pro zdar výpravy, ale i pro osud Středozemě. Gandalf doprovázel výpravu až k okraji Temného hvozdu, přičemž je vysvobodil ze zajetí zlobrů a skřetů. Ze zlobřího pokladu také získal meč Glamdring, který od té doby používal. Když se Gandalf rozloučil s Thorinovou družinou, vydal se na schůzi Bílé rady, která se tehdy konečně rozhodla zaútočit na Dol Guldur. Sauron ale útok očekával a byl na něj připraven. Zdánlivě uprchl, ale ve skutečnosti se jen vrátil do Mordoru, kde se brzy prohlásil pánem. Gandalf se po vyřízení záležitosti s Dol Guldurem vrátil na sever, brzy potom, co byl zabit Šmak, a v pravý čas, aby mohl zasáhnout do bitvy pěti armád.

Později Gandalf v Kraji občas navštěvoval Bilba a dozvěděl se o jeho prstenu, získaném od Gluma. Kvůli tomu o něj začal mít později starost, protože měl tušení, že se jedná o Jeden prsten. V roce 3001 pomohl Bilbovi s jeho odchodem z Kraje a přesvědčil ho, aby prsten předal svému dědici Frodovi.

V následujících letech svěřil Gandalf své obavy svému příteli Aragornovi a společně neúspěšně pátrali v celé divočině po Glumovi, aby od něj mohli zjistit, jak se k prstenu dostal. Roku 3017 se Gandalf rozhodl propátrat starobylé prameny a vydal se do Minas Tirith, kde objevil Isildurův svitek a zjistil spolehlivý způsob, jak poznat, jestli se jedná skutečně o Jeden prsten. Brzy se také doslechl, že Aragornovi se podařilo najít Gluma a vydal se k elfům do Temného hvozdu, kde byl tvor držen. Po namáhavém výslechu se mu podařilo zjistit, jak Glum k prstenu přišel, ale také vyšlo najevo, že Glum už byl dříve zajat v Mordoru a mučen tak dlouho, až se od něj Temný pán dozvěděl všechno, co byl Glum schopen říct.

V roce 3018 Gandalf dorazil do Kraje a provedl na Frodově prstenu zkoušku ohněm, která potvrdila jeho obavy. Řekl Frodovi, že je třeba Prsten donést do Roklinky a sám se zatím vydal do Železného pasu kvůli poradě se Sarumanem. Saruman se tehdy odhalil jako zrádce a uvěznil Gandalfa. Gandalfovi se podařilo uprchnout s pomocí orla Gwaihira. Ten ho donesl do Rohanu, kde Gandalf žádal pomoc. Dostal možnost vzít si kteréhokoli koně a podařilo se mu zkrotit Stínovlase, nejušlechtilejšího z komoňstva. Na něm dorazil do Kraje a pak do Hůrky krátce po tom, co odtud odešel Frodo se svými společníky. Gandalf se vydal napřed po silnici k Větrovu. Tam se střetl s Černými jezdci a protože nemohl hobity v divočině najít, vydal se do Roklinky oklikou přes Obroviště, aby alespoň odlákal část Černých jezdců.

V Roklince bylo na Elrondově radě vytvořeno Společenstvo prstenu pod vedením Gandalfa. Společenstvo se vydalo na jih přes Eregion a pak průsmykem Caradhrasu, kde jim však byla cesta zatarasena sněhovou bouří, a tak byli nuceni projít přes Morii. Tam se Gandalf střetl s Balrogem, Durinovou zhoubou. Nejdřív pod ním rozbil kamenný můstek a shodil jej do propasti, ale démon strhnul Gandalfa s sebou. Čaroděj pronásledoval démona tajnými prostorami pod základy hor, hluboko pod síněmi trpaslíků, a pak nahoru po Nekonečných schodech až na vrchol Celebdilu. Tam se s ním střetnul, zabil jej, ale sám při tom zemřel.

Protože měl ale Gandalf ještě ve Středozemi poslání, které měl splnit, byl poslán vyšší mocí zpět a byl mu nakrátko dán nový život. Z Gandalfa Šedého se tehdy stal Gandalf Bílý. Navštívil Lothlórien a vydal se do Fangornu, kde se opět shledal s částí Společenstva. V Edorasu se mu podařilo uzdravit krále Théodena a zatímco král se s rohanským vojskem vydal do bitvy o Hlásku, Gandalf jel pro posily a v rozhodující části bitvy přivedl pána Západních úvalů Erkenbranda. Po vítězství u Hlásky navštívil Gandalf Železný pas, kde po slovní konfrontaci se Sarumanem symbolicky zlomil jeho moc zlomením jeho hole. Kvůli Červivcově zbrklosti nečekaně získal do svého držení Orthancký palantír. Když do vidoucího kamene neopatrně nahlédl hobit Pipin a ukázal se tak Sauronovi, rozhodl se Gandalf co nejrychleji jet Minas Tirith. Tam se ujal vedení obrany města před vojskem Mordoru. Byl svědkem sebevraždy správce Denethora, ale podařilo se mu zachránit jeho syna Faramira. V bráně Minas Tirith se střetl s Černokněžným králem, ale v tu chvíli přijeli do bitvy Rohirové a prstenový přízrak ustoupil, aby čelil novým nepřátelům. Po bitvě vedl Gandalf poradu s kapitány Západu a účastnil se posledního pochodu k Černé bráně Mordoru. Před ní vyjednával s Ústy Sauronovými a vzal od něho věci, které byly zabaveny Frodovi. Potom se zúčastnil poslední bitvy proti Sauronovým vojskům.

Když byl Prsten vhozen do Puklin osudu, vydal se Gandalf s pomocí orlů k Orodruině a zachránil Froda a Sama. Poté v Gondoru korunoval krále Elessara a nějaký čas mu pomáhal s ujímáním se vlády v říši. Mimo jiné jej zavedl vysoko na úbočí Mindolluiny a ukázal mu tam mladý semenáček Bílého stromu.
Gandalf opustil Středozemi společně s ostatními nositeli prstenů (Elrondem, Galadriel, Bilbem a Frodem), na konci Třetího věku.



zpět