Frodo zaváhal: s touhou schovat se v něm zápasila zvědavost nebo nějaký jiný pocit. Zvuk kopyt se blížil. Právě včas se vrhl na zem do vysoké trávy za stromem, který stínil cestu. Pak zvedl hlavu a opatrně vyhlížel přes tlustý kořen. Ze zatáčky vyjel černý kůň, žádný hobití poník, ale opravdový kůň, na něm seděl mohutný muž, který jako by se hrbil v sedle, zachumlaný do velikého černého pláště s kapuci, takže bylo dole vidět jen boty ve vysokých třmenech; tvář měl zastíněnou a neviditelnou.

Nazgûlové byli největší služebníci Saurona. Byli nejsilnější, když jejich pán měl Jeden prsten. Půvedně to bylo devět mužů (mezi nimi tři Númenorejci), kterým Sauron ve Druhém věku rozdal Devět prstenů se slibem, že se stanou mocnými. To se skutečně splnilo a stali se z nich velcí vládci, bojovníci a černokněžníci. Prsteny jim také prodlužovali život, takže vůbec nestárli. Místo toho ale byli mocí Prstenů zatahováni do světa přízraků, až se nakonec stali sami neviditelnými přízraky, zcela poslušnými Sauronově vůli.

První záznam o jejich objevení je kolem roku 2251 Druhého věku. Po porážce Saurona ve válce Posledního spojenectví zmizeli, ale objevili se znovu spolu se Suronem asi po tisicí let. Jejich vůdce, zvaný Černokněžný král, šel kolem roku 1300 T. v. na sever a založil tam říši Angmar, jejímž úkolem bylo zničit Severní království Dúnadanů, což se po několika staletích podařilo roku 1975. Brzy na to se nazgûlové shromáždili na jihu a roku 2002 po dvouletém obléhání dobyli gondorské město Minas Ithil, které se pak stalo jejich sídlem a bylo přejmenováno na Minas Morgul.

Velkou roli hráli zejména ve válce o Prsten, kdy pronásledovali Froda Pytlíka, když měl Jeden prsten u sebe a šel do Orodruiny ho zničit. Nazgûlům se ale pronásledování nepodařilo. Definitivně zanikli při zničení Jednoho prstenu (kromě Černokněžného krále, kterého už o pár dní dříve na Pelennorských polích zabili Éowyn a Smíšek Brandorád).