|
| |
AngmarČernokněžnická říše |
|
Carn DûmŘíše byla založena kolem roku 1300 T.v. Pánem nazgûlů (Černokněžným králem), který přišel na Sever s úmyslem způsobit zánik království Dúnadanů (Arthedain, Rhudaur a Cardolan), protože zde byli slabší než na Jihu v Gondor. Brzy potom se vlády ve Rhudauru zmocnil kníže horalů, který uzavřel spojenectví s Černokněžným králem a Rhudaur se tak obrátil proti zbylým dvěma královstvím. Tehdy začaly dlouhé války, které trvaly přes šest set let.
Roku 1409 vyšlo z Angmaru veliké vojsko a obklíčilo Amon Sûl. Přes statečnou obranu byli Dúnadani poraženi, arthedainský král Arveleg zabit a věž spálena. Palantír z věže však byl na ústupu odnesen do Fornostu, hlavního města Arthedainu.
Potom byl Angmar na čas částečně podmaněn elfy z Lindonu a Roklinky, protože Elrond přivedl pomoc z Lórienu.
Moc Angmaru opět vzrostla roku 1974. Arthedainský král Arvedui ve zlé předtuše žádal o pomoc Gondor, ten ji však nemohl ihned poskytnout, protože byl zrovna ohrožován z východu. Tehdy Černokněžný král před koncem zimy napadl Arthedain, dobyl Fornost a zahnal většinu zbylých Dúnadanů, včetně králových synů, přes řeku Lunu. Král Arvedui uprchl na sever do Forochelu, kde vyhledal pomoc sněžných lidí Lossothů, ale nakonec zahynul, když se potopila loď, která pro něj přijela.
Černokněžný král se mezitím usadil ve Fornostu, osadil ho zlými lidmi a uchvátil dům i vládu králů. Nečekal však útok svých nepřátel. Tehdy totiž připlula konečně pomoc z Gondoru a vojsko bylo tak veliké, že se lodě sotva vešly do přístavu. Eärnur, syn Gondorského krále, potom shromáždil všechny, kteří byli ochotni k němu přijít, a zaútočil na Černokněžného krále přes Soumračné vrchy. K hlavnímu střetu došlo na planině mezi Nenuialem a Severními vrchy. Síly Angmaru začaly podléhat a ustupovaly k Fornostu, když je ze severu napadl hlavní voj jízdy a rozprášil je. Tehdy byl Angmar poražen tak dokonale, že na západ od hor nezůstal jediný muž a jediný skřet z té říše.
"Říká se, že když bylo všechno ztraceno, náhle se zjevil sám Černokněžný král v černém hávu a černé masce, na černém koni. Strach padl na všechny, kdo ho viděli, on si však zvolil za cíl své plné nenávisti gondorského kapitána a se strašlivým výkřikem se rozjel přímo k němu. Eärnur by se mu postavil, jeho kůň vak nápor nevydržel, uhnul a odnesl ho daleko do pole, než ho stačil ovládnout. Tu se Černokněžný král zasmál a nikdo, kdo jej slyšel, nezapoměl na hrůznost toho zvuku. Pak ale předjel Glorfindel na svém bílém koni a Černokněžný král se uprostřed smíchu obrátl na útěk a zmizel do stínů. Na bitevní pole se totiž snesla noc a nikdo nevěděl, kam odjel.
Eärnur teď přijel zpátky, ale Glorfindel se zahleděl do houstnoucí tmy a řekl: "Nepronásleduj ho! Nevrátí se do této země. Jeho konec je ještě daleko a nepadne rukou muže." Ta slova si zapamatovali mnozí; Eärnur se však hněval a toužil jen pomstít svou pohanu.
Tak skončila zlá říe Angmar a tak si Eärnur, kapitán Gondoru, vysloužil největší nenávist Černokněžného krále; mělo však ještě uplynout mnoho let, než se to zjevilo." LotR, dod.I, A - 4
Eärnur teď přijel zpátky, ale Glorfindel se zahleděl do houstnoucí tmy a řekl: "Nepronásleduj ho! Nevrátí se do této země. Jeho konec je ještě daleko a nepadne rukou muže." Ta slova si zapamatovali mnozí; Eärnur se však hněval a toužil jen pomstít svou pohanu.
Tak skončila zlá říe Angmar a tak si Eärnur, kapitán Gondoru, vysloužil největší nenávist Černokněžného krále; mělo však ještě uplynout mnoho let, než se to zjevilo." LotR, dod.I, A - 4