Eärnur

Eärnil II.

Siriondil

Calimmacil

Arciryas

Telumehtar

Narmacil II.

Calimehtar

Ondoher

Fíriel

Elessar

Eärnur byl poslední král Gondoru. Narodil se roku 1928 T.v. jako syn Eärnila z boční linie Anárionova rodu. Byl to udatný muž, který se nikdy neoženil, protože jeho jediným potěšením byl boj a cvičení ve zbrani. Byl tak schopným bojovníkem, že v Gondoru se mu nikdo nemohl postavit ve hrách se zbraní.

Po velkém útoku Vozatajů a Haradských v roce 1944 však hlavní královská linie králem Ondoherem vymřela a Eärnil byl korunován králem.

Roku 1977 byl Eärnur jako korunní princ pověřen vedením armády, vyslané na pomoc Arthedainu. Gondorští bohužel dorazili příliš pozdě na to, aby se jim podařilo Severní království zachránit, ale s pomocí Lindonu byla alespoň v bitvě u Fornostu poražena temná říše Angmar. Eärnur si tím vysloužil nenávist Černokněžného krále. Chtěl se s ním utkat, ale jeho kůň ho ve strachu odnesl pryč, takže nazgûl se mu jen vysmál a zmizel z bitvy. Tehdy Glorfindel vyslovil své proroctví, že Černokněžný král nepadne rukou živého muže.

Netrvalo dlouho a nazgûlové se shromáždili v Mordoru a roku 2002 dobyli Minas Ithil, kterou si Černokněžný král vybral za své nové sídlo. Když Eärnur roku 2043 po svém otci nastoupil na trůn, Pán nazgûlů ho vyzval na souboj a posmíval se mu, že v bitvě na severu se mu neodvážil postavit. Král se rozhněval, ale jeho správce Mardil ho přesvědčil, aby na výzvu nereagoval. Po sedmi letech ale Černokněžný král výzvu opakoval a vysmíval se Eärnurovi, že k bázlivosti mládí přidal slabost stáří. Tehdy už Mardil nedokázal krále zadržet a ten se vydal jen s malým doprovodem rytířů k branám Minas Morgul. A pak se mohly stát dvě věci: Pán nazgûlů ho porazil a zabil v boji nebo ho přelstil, zajal a umučil. Jisté však je, že se domů on ani nikdo z jeho družiny nevrátil.

Protože po sobě Eärnur nezanechal potomka ani blízkého příbuzného, nebylo jasné, kdo by po něm měl nastoupit na trůn. V dobách Příbuzenského sváru mnoho členů královského rodu zaniklo a od té doby si králové žárlivě střežili své nároky, takže mnozí jejich příbuzní buď raději uprchli do Umbaru, nebo se zřekli svého původu, aby na ně nepadlo podezření. Tak se stalo, že se po smrti Eärnura nenašel nikdo, kdo by měl nezpochybnitelný nárok na korunu. A protože se všichni báli vzpomínky na Příbuzenský svár, nechtěli králem nikoho, kdy by neměl jasný nárok. Trůn tak od té doby zůstal neobsazen a vlády v Gondoru se ve jménu králů ujali Vládnoucí správci, počínaje Mardilem.