Nejzápadnější část Středozemě po zkáze Beleriandu, pozůstatek někdejšího Ossiriandu a Thargelionu. Země ležící mezi Mořem, Modrými horami a řekou Lhûn. Dělila se na dvě části; severní Forlindon a jižní Harlindon.

Na začátku Druhého věku byly v ústí řeky Lhûn založeny Šedé přístavy, kde se usídlila většina elfů, kteří přežili z Beleriandu, například Galadriel, Gil-galad, Elrond, Celebrimbor a Círdan. Králem Lindonu a posledním velekrálem Noldor ve Středozemi se stal Gil-galad, syn Fingonův. V roce 750 část Noldor odešla a založila zemi Eregion na západ od Mlžných hor. Když vypukla válka mezi Sauronem a elfy, Gil-galad vyslal Elronda na pomoc Eregionu a roku 1697 D.v. Elrond ustoupil na Sever a založil útočiště v Imladris. Eregion byl zpustošen. Galadriel se svým manželem Celebornem odešli do Lórienu, kde vybudovali lesní království. Gil-galad sídlil v Lindonu až do doby na konci Druhého věku, kdy se sojil s Elendilem a vytvořili Poslední spojenectví elfů a lidí, které porazilo Saurona, ale Gil-galad i Elendil padli.

Od té doby Lindon již nebyl královstvím, ale byla to pokojná země, ležící stranou od zbytku Středozemě a nezapojující se do jejích válek. Nejdůležitější osobou byl Círdan, Stavitel lodí, který zůstával v Šedých přístavech až do Čtvrtého věku.