„Je konec Sauronovy říše!” řekl Gandalf. „Ten, který nesl Prsten, splnil své poslání.” A jak Kapitáni zírali na jih k zemi Mordor, zdálo se jim, že proti příkrovu mraků vyvstává obrovská stínová postava, neprostupná, korunovaná blesky, vyplňující celou oblohu. Vztyčila se obrovitě nad světem a vztáhla proti nim velikou hněvivou ruku, strašlivou, ale bezmocnou: protože jak se nad nimi skláněla, vítr ji vzal a odvál a pominula, a potom padlo ticho.

Sauron, Maia, pravým jménem Mairon, Obdivuhodný. Je titulním charakterem Pána Prstenů. Andělské pravomoci (Ainur) byly schopny mnoha stupňů chyb a selhání, ale nejhorší byla úplná satanská vzpoura a zlo Melkora, a jeho následníka Saurona.

Mairon byl jedním z nejmocnějších Maiar (ne-li nejmocnější) a byl původně prominentní služebník Aulëho - projevil se jako skvělý řemeslník, a zůstal mocný v poznání onoho lidu. Ale moc a prosazovat rychle svou vůli Melkora zlákala Mairona (bylo Maironovou přirozeností, a tak příčinou jeho pádu, že miloval pořádek a nesnášel zbytečné plýtvání) a i u něj je jeho nejmocnějším služebníkem.

Až v tuto dobu má jméno Sauron, Nenáviděný. Nicméně Sauron nebyl průvodcem sváru a nesouladu Hudby, a proto toho věděl pravděpodobně o Hudbě více než Melkor. Melkor neudělal žádný čin bez Sauronovy pomoci a byl to Sauron, kdo spíše plánoval a kalkuloval. Sauron se stal obyvatelem Almarenu i Valinoru a Valar netušili, že vše, co Valar dělají, předává Melkorovi. Tak dostal Melkor příležitost zničit Dva Stromy. Když byl Melkor uvězněn Valar, Saurona nemohli najít, a byl to on, kdo vypěstoval ohromné armády skřetů, započaté již Melkorem. Rovněž Sauron opravoval z velké části Angband.

Během Prvního věku byl Sauron Melkorovým pobočníkem. Mezi elfy v Beleriandu byl Beleriandu byl nazýván Gorthaur Krutý a byl znám jako mocný černokněžník, mistr iluzí a přízraků a pán vlkodlaků. Po Dagor Bragollach a smrti velekrále Fingolfina podnikl Sauron útok na věž Minas Tirith v průsmyku Sirionu, dobyl ji a usadil se v ní a tak kdysi krásný ostrov Tol Sirion proměnil v Tol-in-Gaurhoth, ostrov vlkodlaků. Tam zajal Finroda a Berena s jejich společníky, porazil Finroda v souboji písní a uvrhl je do svých kobek, kde byli všichni až na Berena postupně zabiti vlkodlaky. Sauronova vláda na Tol-in-Gaurhothu však neměla dlouhého trvání; nakonec byl poražen Lúthien a Huanem a přinucen potupně uprchnout do lesa Taur-nu-Fuin, který proměnil v místo děsu.

Po Melkorově pádu na konci Prvního věku a potopení Beleriandu se dokázal před Valar (opět) skrýt a zmizel ve svých tajných skrýších na východě Středozemě, ve Rhûnu, kde ho nikdo nikdy neobjevil. Objevil se až v průběhu Druhého věku, po pět stech letech. Pak přesunul své sídlo na jih do Mordoru, kde na rozhraní pláně Gorgoroth a Ered Lithui vybudoval na ostrožně pevnost, zvanou Barad-dûr, neboli Temná věž, odkud se rozpínal po celém Mordoru a sféra jeho vlivu zasahovala až do Chandu a dál na jih a východ do Haradu. Jeho největšími nepřáteli byli zprvu elfové, později, v průběhu Druhého věku Númenorejci, kteří si na jihu Gondoru zakládali opěrné body, později kolonie.

Elfy z Eregionu porazil tak, že přišel v přestrojení a pod jménem Annatar jako dobrý kovář a s elfským kovářem, Feanorovým vnukem Celebrimborem ukoval Prsteny moci. Potají ale ukoval nejmocnější Jeden Prsten, který zvýšil jeho moc a mohl tak ovládat mysl nositelů menších Prstenů moci, a porazil eregionské elfy a sebral jim zbývající prsteny. Tak začala Válka elfů se Sauronem, ve které ovládl prakticky celou Středozem kromě pár beznadějných a obležených bodů a Šedých přístavů, dokud nepřišli na pomoc Númenorejci a Saurona neporazili a nezahnali zpět do Mordoru.

Na Devět prstenů, které se mu podařilo získat, nalákal lidi, Númenorejce i ostatní a ti pak žili v podstatě nekonečný život, ale ve službách Saurona jako nazgulové.

Když se z Númenoru stala námořní velmoc a její kolonie se rozprostíraly po pobřeží pozdějšího Gondoru a Umbaru, rozhodl se Sauron zničit Západní lidi. Poslední númenorský král Ar-Pharazôn proti němu vytáhl, pokořil ho a odvezl jako zajatce na Númenor. Byla to ale jen zástěrka Sauronova; dostal jedinečnou příležitost dostat se na Númenor. Sauron postřehl reptání Númenorců proti Valar a elfům, že oni mají nesmrtelný život a Númenorci ne. Díky tomu se stal rádcem krále a dosáhl toho, že začal být na Númenoru uctíván Melkor, stavěly se jeho chrámy a Sauron dokonce poradil králi, aby vytáhl s armádou na Valar a vydobyl si od nich nesmrtelnost. Král ho poslechl a vyplul se svou obrovskou flotilou na západ. Valar složili vládu nad světem, žádali o pomoc Illúvatara, který smetl Númenor, zničil krále a jeho armádu a změnil svět, takže se Valinor navždy dostal z dosahu lidí. Sauron, ač nepředpokládal zásah Ilúvatara, dosáhl svého a velké říše Númenor se zbavil; za cenu toho, že už nemohl klamat sličnou podobou. Tak se pomstil Númenoru za svou porážku v první válce.

Nepočítal však s vytvořením Říší ve Vyhnanství, tedy Arnoru na severu a Gondoru na jihu, které se staly novými úhlavními nepřáteli Saurona. Po vypuknutí války Posledního spojenectví se Sauronovi postavili lidé a zbytky elfů. Sauron ale udeřil příliš zbrkle, ještě než byla dobudována jeho vlastní moc. Sauron prohrál bitvu na Dagorladu, po sedmi letech obléhání Temné věže vyšel ven a bojoval s Elendilem a Gil-Galadem, a všichni tři padli. Pak Isildur uťal Prsten ze Sauronovy ruky a ten byl pro tu dobu poražen.

Nastal Třetí věk, který byl věkem největšího rozmachu Gondoru (okolo r. 1050). Pak se však v Zeleném hvozdu (Temný hvozd) usídlil Sauron, zprvu vystupující jako Nekromant, vybudoval Dol Guldur a přepadal odtud říše elfů i lidí. Potají zde sídlil až do doby, kdy ho odhalil Gandalf.

Poté uprchl do Mordoru, opět vybudoval Temnou věž a znovu začal ohrožovat mír ve Středozemi a hledat Jeden Prsten, který mu ztratil Isildur. Kdyby jej získal zpátky, stal by se rychle absolutním Pánem země a králem lidí (jak se již dlouho nazýval) až do skonání světa a požadoval by (nebo z větší části stejně měl) absolutní světovou moc. Pak začala válka o Prsten a on se spojil se Sarumanem a společně se snažili pokořit svobodná království lidí na jihu. Jeho armáda na Pellenorských polích sice prohrála, Pán nazgûlů byl zničen a Aragorn pochodoval na Černou bránu, ale Sauron byl příliš mocný, s obrovskou početní převahou totálně organizovaných vojsk skřetů, zlobrů a lidí.

Ovšem mezitím hobit Frodo dospěl k Hoře osudu, kde Sauron vykoval Prsten, vhodil ho do Ohně a Sauron velmi nečekaně pominul. Barad-dûr padla, Přízraky polapil oheň Hory osudu, Mordor byl rozvrácen, zbytky armád se rozprchly a nastal Čtvrtý věk.