Encyklopedie


Frodo Pytlík

Frodo Baggins


Frodo byl synem Drogo Pytlíka a Primule Brandorádové a adoptivním dědicem Bilbo Pytlíka. Stal se slavným jako nositel Prstenu a jeden z největších hrdinů Války o Prsten.
Frodo se narodil 22. září 2968 v Rádovsku, kam se jeho otec odstěhoval, aby žil se svou manželkou z rodu Brandorádů. Frodo tak vyrůstal v Brandově. Jeho rodiče se utopili roku 2980 při nehodě s člunem na řece Brandyvíně. Devět let po nehodě Froda adoptoval jeho vzdálený strýc Bilbo Pytlík, se kterým se Frodo blízce přátelil. Brzy se pak Frodo přistěhoval k Bilbovi, který do té doby žil sám v rozlehlé noře Dno pytle v Hobitíně. Frodo žil společně s Bilbem dvanáct let a přejal od něho některé jeho zvláštnosti, například se občas stýkal s trpaslíky a elfy, kteří procházeli Krajem, nebo s čarodějem Gandalfem, který občas navštěvoval Dno pytle. Zajímavé bylo, že Frodo a Bilbo měli narozeniny ve stejný den.
Roku 3001 Bilbo uspořádal velkou oslavu svých stojedenáctých a Frodových třiatřicátých narozenin, která byla zároveň hostinou na rozloučenou, protože se rozhodl odejít z Kraje. Frodo tak zdědil Dno pytle a také Bilbův prsten. Frodo měl několik přátel mezi mladšími hobity, kteří ho často doprovázeli na toulkách po Kraji: Folko Bulíka, Cvalimíra Bulvu, Peregrina Brala (zvaného Pipin)) a Smělmíra Brandoráda (zvaného Smíšek).
12. dubna 3018 přišel do Dna pytle opět Gandalf, který zjistil pravdu o tom, že Frodův prsten je skutečně Jeden prsten, jak se obával. Frodo se tak dozvěděl celou historii Prstenu a na Gandalfovu radu se rozhodl odejít z Kraje a donést Prsten do Roklinky. Jako společníka na cestu mu Gandalf vybral jeho věrného zahradníka Sama Křepelku. Aby nevzbudil přílišné řeči, rozhodl se Frodo svůj odchod z Kraje maskovat tím, že prodal Dno pytle Lobélii Pytlíkové ze Sáčkova a oznámil, že se stěhuje do malého domku ve Studánkách v Rádovsku. Už během cesty do Rádovska ale poznal, že ho pronásleduje nebezpečí v podobě Černých jezdců. Ve Studánkách se ukázalo, že o Frodově záměru se dozvěděli i jeho přátelé, a Pipin a Smíšek se rozhodli ho doprovázet na jeho cestě.
Z Kraje tak vyrazil Frodo v doprovodu tří hobitů. Brzy narazili na nesnáze: Ve Starém hvozdu na břehu Opletnice se stali terčem útoku Dědka Vrbáka a později v Mohylových vrších je zajal Mohylový duch. Z obou nesnází je vysvobodil tajemný Tom Bombadil, který je také pohostil ve svém domě. Frodo se mu svěřil se svým posláním a nabídl mu Prsten, ale Tom ho odmítl.
Později hobiti dorazili do Hůrky, kde se ubytovali v hostinci u Skákavého poníka. Frodo se tam pokusil odvést pozornost od dsvých přátel, kteří byli upovídaní a mohli prozradit příliš mnoho, ale nechtěně si nasadil Prsten a upoutal tak ještě mnohem víc pozornosti. Zároveň se také seznámil s Chodcem, což byl ve skutečnosti Aragorn, náčelník Hraničářů a Isildurův dědic. V noci byl hostinec přepaden Černými jezdci, ale na Aragornovu radu spali hobiti v jiné místnosti, a tak na ně Černí jezdci nepřišli. Na další cestu se pak hobiti vydali s Aragornem.
Když se družina utábořila na úbočí Větrova, byla napadena Černými jezdci. Frodo si proti své vůli nasadil Prsten a viděl jejich pravou podobu ve světě stínů. Než se podařilo přízraky odehnat, byl Frodo bodnut do ramene Morgulským ostřím. Zranění ho začalo vtahovat do přízračného světa a přestože Aragorn dokázal svým léčilelským uměním s pomocí Athelasu postup zranění zbrzdit, bylo nutné Froda co nejdříve dopravit do Roklinky. Za řekou Mitheithel potkali elfa Glorfindela, vyslaného z Roklinky a s jeho pomocí se dostali k Bruinenskému brodu, kde byli znovu napadeni Černými jezdci. Frodovi se ale podařilo na Glorfindelově koni Asfalothovi překonat brod a když se přízraky pustily za ním, strhla se povodeň spuštěná Elrondem a odplavila je pryč.
Když se Frodo dostal do Roklinky, byl vyléčen ze svého zranění díky Elrondovu umění. Ukázalo se, že to bylo na poslední chvíli a kdyby se do Roklinky dostal později, byl by se nadobro propadl do přízračného světa. Následně se konala Elrondova rada, kde na sebe Frodo přijal úkol donést Prsten do Mordoru a vhodit jej do Puklin osudu. Bylo vytvořeno Společenstvo prstenu, ve kterém byli kromě Froda také jeho tři hobití přátelé, Gandalf, Aragorn, elf Legolas, trpaslík Gimli a Gondorský šlechtic Boromir. V Roklince se také Frodo setkal s Bilbem, který mu daroval svůj elfský mečík Žihadlo a drátěnou košili z mitrilu.
Společenstvo se původně chystalo překročit Mlžné hory průsmykem Caradhrasu, ale protože byla cesta zatarasena sněhovou bouří, byli nuceni sejít do podzemí do trpasličího města Morie. U Západní brány Froda na okamžik zachytilo chapadlo Pozorovatele ve vodě, ale družině se podařilo uniknout. Když byli v pozdemí přepadeni skřety, Frodo byl zasažen kopím skřetího náčelníka, ale díky mitrilové košili neutrpěl žádné vážné zranění.
V Lothlórienu se Frodo setkal s Galadriel a ta ho pak spolu se Samem pozvala ke svému zrcadlu a nechala je do něj nahlédnout. Frodo zahlédl Gandalfa Bílého, Bilba, Moře, Númenorskou loď, Osgiliath a Minas Tirith, loď s praporcem s Bílým stromem a nakonec Sauronovo Oko. Po vidění v Zrcadle Frodo zjistil, že Galadriel je nositelkou Nenyi, jednoho ze Tří elfských prstenů, a nabídl jí, aby si od něj vzala Jeden prsten. Galadriel ale nabízenou moc odmítla. Před odchodem z Lórienu obdržel Frodo stejně jako ostatní elfský plášť a sponu a navíc také Galadrielinu lahvičku, která zachycovala hvězdné světlo a měla pomoci na místech, kam se jiné světlo nedostane.
Když Společenstvo doplulo na jezero Nen Hithoel, nastal čas rozhodnutí, kudy dál pokračovat. Boromir byl rozhodnutý jít do Minas Tirith, aby pomohl s obranou Gondoru, ale ostatní svěřili rozhodování do rukou Frodovi, jakožto nositeli Prstenu. Frodo si vyžádal hodinu na rozmyšlení a šel se projít do lesa. Tam se o samotě potkal s Boromirem a zlá moc Prstenu způsobila, že Boromir Froda napadl a pokusil se Prstenu zmocnit. Frodo si ale nasadil Prsten a unikl mu. Na útěku se dostal na vrcholek Amon Henu a posadil se na Stolec vidění. Protože měl nasazený Prsten, málem ho tam objevil Sauron, ale Frodo si v posledním okamžiku Prsten sundal. Potom se rozhodl vydat se na východ sám, protože jak viděl, působilo zlo už i uvnitř Společenstva. Vrátil se na břeh jezera a vzal si jeden člun, aby přeplul na druhý břeh. Včas ho ale přistihl Sam a vydal se tak na cestu s ním.
O pár dní později se Frodovi a Samovi podařilo zajmout Sméagola, který je sledoval už od Morie. Frodo ho donutil přísahat, že jim neublíží využil ho jako průvodce. S Glumovou pomocí se dostali přes Mrtvé močály a zemi nikoho k Morannonu. Tam se ukázalo, že nemají šanci se do Mordoru dostat, ale Sméagol jim nabídl jinou cestu. Vydali se tedy na jih Ithilienem a setkali se tam s gondorskými hraničáři, vedenými Faramirem. Faramir získal Frodovu důvěru a Frodo se mu svěřil se svým posláním. Faramir pak hobitům pomohl a doplnil jim vybavení.
Na další cestě se hobiti dostali do Morgulského údolí. Frodo byl omámen morgulským kvítím a mocí Prstenu byl přitahován k městu Prstenových přízraků, ale Sam a Sméagol ho včas odtáhli na postranní cestu. V tu chvíli vyšlo z bran Minas Morgul velké vojsko vedené Černokněžným králem, který částečně vycítil Frodovu přítomnost v údolí a zastavil se blízko něj. Moc Prstenu nutila Froda nasadit si jej, což by vedlo k okamžitému odhalení, ale dříve než se to stalo, Černokněžný král polevil v pozornosti a pokračoval s vojskem pryč.
Hobiti se pak vydali nahoru po dlouhých schodech do průsmyku Cirith Ungol. V temném tunelu před vrcholem průsmyku byli kvůli Glumově zradě napadeni Odulou, ale první útok Frodo odrazil s pomocí Galadrieliny lahvičky. Když však vyšli z tunelu, Odula jim nadběhla a zaútočila na ně. Než se Frodo mohl bránit, Odula ho omráčila a začala omotávat svými vlákny. Pak se ale musela utka se Samem, který ji vážně ranil Žihadlem. Sam si myslel, že je Frodo mrtvý, a tak si od něj vzal Galadrielinu lahvičku a Prsten. Brzy se ale objevili skřeti, kteří poznali, že je Frodo jen v bezvědomí, a odnesli jej do své pevnosti. Tam ho obrali o všechny jeho věci, zejména Bilbovu mitrilovou košili, uvěznili jej v nejvyšší komnatě ve věži a mučili jej. Zároveň ale mezi dvěma skřetími oddíly velitelů Šagrata a Gorbaga vypukl spor o kořist, který vyústil v ozbrojenou rvačku, a nakonec nezústal ze skřetů skoro nikdo naživu.
Froda přišel do věže zachránit Sam, který mu vrátil Prsten. Oba se pak oblékli do skřetího oblečení, aby měli šanci vypadat nenápadně, a vydali se do nitra Mordoru. Protože se nemohli dostat dolů na pláň Gorgoroth přes strmý skalní hřeben Morgai, museli si zajít daleko na sever, až blízko hradu Durthangu, kde vedla silnice dolů. Tam je dohonil oddíl skřetů, pochodujících do války. Velitelé je považovali za skřety a hnali je nějaký čas s oddílem, než se hobitům podařilo uprchnout.
Když dorazili na úbočí Orodruiny, byl Frodo tak vysílen nesením těžkého břemene Prstenu, že ho Sam musel vzít na záda. Tak se dostali až k ústí Puklin osudu. Právě tam, v jádru Sauronovy říše, nakonec moc Prstenu Froda překonala a on se rozhodl prohlásit prsten za svůj. V tom okamžiku Sauron poznal pravdu a poslal všechny prstenové přízraky k Orodruině. Dřív ale Froda napadl Glum, který hobity opět až sem sledoval. V posledním zápasu na hraně Puklin osudu Glum ukousl Frodovi prst s Prstenem, ale sám se zřítil do ohnivého jícnu a způsobil tak zničení Prstenu a Sauronův pád.
Frodo a Sam byli brzy obklopeni tekoucí lávou ze sopky a byli smířeni se smrtí, ale v poslední chvíli je zachránil Gandalf s pomocí velkých orlů, kteří je odnesli do bezpečí. Když se Frodo probudil, byl v Ithilienu na Cormallenském poli, kde se pak konala hostina na oslavu vítězství.
Když vojsko dorazilo k Minas Tirith, konala se před branami města slavnostní korunovace a Aragorn si zvolil Froda, aby mu donesl korunu, zatímco Gandalf mu ji nasadil na hlavu. Poté hobiti ještě nějaký čas pobývali v Minas Tirith, než se vydali zpátky na sever. Zastavili se načas v Roklince, kde se setkali s Bilbem. Bilbo předal Frodovi své knihy a požádal ho, aby sepsal svůj příběh.
Na zpáteční cestě cítil Frodo návrat bolesti, když přejížděli Bruinenský brod – bylo 6. října, výročí napadení v dolíku pod Větrovem. Frodo se účastnil vymetení Kraje, ale hlavní podíl na událostech ponechal svým přátelům, kteří se díky tomu mezi hobity stali velkými hrdiny. Když se pak Frodo po Bitvě u Povodí setkal před Dnem pytle se Sarumanem, projevil nad ním lítost a pochopení, které samotného Sarumana přimělo k obdivu i přes nenávist, kterou vůči hobitům cítil.
Protože starosta Vilda Bělonožka se musel uzdravit z dlouhého uvěznění, přijal Frodo načas funkci náměstka starosty. Jediné podstatné, co ve své funkci vykonal, bylo vrácení Krajníků jejich původnímu počtu a účelu. Frodo načas bydlel na statku u Chaloupků, když se pak podařilo Dno pytle opravit po předchozích škodách a znovu jej zařídit, přestěhoval se zpátky tam. 13. března 3020, na výročí Odulina kousnutí byl nemocen. Na jaře toho roku si Sam vzal za ženu Růženu Chaloupkovou a novomanželé se na Frodovo pozvání přistěhovali do Dna Pytle. O slunovratu se Frodo vzdal úřadu náměstka starosty, odešel z veřejného dění a dál se věnoval hlavně uspořádávání Bilbových písemností a sepisování historie Války o Prsten.
V říjnu a v březnu byl Frodo opět nemocen. Na podzim předal Frodo Samovi Červenou knihu a klíče od Dna pytle a vydal se na cestu do Šedých přístavů. Tam se rozloučil se Samem, Pipinem a Smíškem a odplul na elfské lodi. Jako nositelu Prstenu mu byla dovolena zvláštní milost odplout do Valinoru, aby se zhojoly jeho rány.



zpět