Gimli byl trpaslík z Durinova lidu, syn Glóina, který byl jedním ze společníků Thorina Pavézy na výpravě k Ereboru. Gimli byl členem královského rodu, ale v boční linii: Jeho prapraděd Borin byl bratrem krále Dáina I.. Gimliho bližším příbzným byl Balin, který se na čas stal Pánem Morie.

Gimli se narodil roku 2879, pravděpodobně v Ered Luin, kde tehdy většina jeho lidu sídlila pod vládou Thorina II.. Po obnovení království Ereboru roku 2941 se se svým otcem a dalšími trpaslíky přesunul tam. Roku 3018 se Gimli s Glóinem vypravili z do Imladris, aby požádali o radu a o pomoc Elronda Půlelfa a informovali ho o vývoji v jejich zemi. Zúčastnili se Elrondovy rady a Gimli se stal členem Společenstva prstenu jako zástupce trpaslíků.

Zpočátku bylo ve Společenstvu napětí mezi Gimlim a elfem Legolasem, které pramenilo z dávné hořkosti mezi dvěma rasami od zničení Doriathu v Prvním věku a bylo posílené incidentem, kdy Legolasův otec král Thranduil uvěznil Gimliho otce Glóina.

Když bylo Společenstvo po neúspěšném pokusu o překonání průsmyku Caradhrasu přinuceno podstoupit cestu Morií, starodávnou a po staletí opuštěnou trpasličí říší, Gimli byl zpočátku nadšený a doufal, že narazí na nedávno zřízenou kolonii trpaslíků, vedenou jeho strýcem Balinem. Kráčel v čele družiny spolu s Gandalfem a pomáhal mu svou orientací v podzemí a znalostí trpasličího stavitelství. Bohužel, když dorazili do komnaty Mazarbul, zjistili, že trpasličí osídlení padlo za oběť skřetům a Durinově zhoubě (balrogovi) a všichni včetně Balina jsou mrtví.

Když Společenstvo dorazilo do Lothlórienu, místní elfové se na Gimliho dívali s nevolí, protože neměli trpaslíky v lásce. Nakonec mu dovolili vstoupit do jejich země jen se zavázanýma očima. Gimli to odmítal, Aragorn ale rozhodl, že má-li mít zavázané oči jeden z družiny, budou je mít zavázané všichni, s čímž Gimli souhlasil. Tak šlo celé Společenstvo Lórienem se zavázanýma očima, dokud nepřišla zpráva od Paní Galadriel, že mohou jít svobodně. Gimliho názor na elfy se radikálně změnil, když Gimli spatřil Galadriel a byl okouzlen její krásou. Vyjádřil jí svůj obdiv a díky tomu se z Legolase a Gimliho stali přátelé. Když se ho při odchodu z Lothlórienu ptala, co by si přál jako dar, požádal ji o pramen jejích vlasů, který si pak uschoval jako největší drahocennost.

Po zabití Boromira a unesení Pipina a Smíška skřety se Gimli vydal spolu s Aragornem a Legolasem po stopách skřetího oddílu s nadějí na osvobození hobitů. Hobity nakonec nenašli, ale místo toho se na kraji Fangornu setkali se zmrtvýchvstalým čarodějem Gandalfem. Později trojice společníků dorazila do Edorasu a zůčastnila se bitvy o Hlásku. Tam se mezi Gimlim a Legolasem rozvinula soutěž o to, kdo zabije více skřetů. Gimli vyhrál s počtem čtyřicet dva proti Legolasovým čtyřiceti jednomu. Utržil drobné zranění na hlavě a jeho sekera doplatila na kovový límec čtyřicátého druhého skřeta, který udělal na jejím ostří zub. V průběhu bitvy se dostal do Třpytivých jeskyní, které ho ohromily svou krásou. V Železném pase se Gimli opět nakrátko shledal s Pipinem a Smíškem, ale brzy se přidal k Šedé družině, která se pod vedením Aragorna vydala Stezkami Mrtvých do Gondoru. Zúčastnil se bitvy o Pelargir proti umbarským korzárům a následně na korzárské lodi připlul do Bitvy na Pelennorských polích. Poté opět jako zástupce trpaslíků pochodoval s armádou Pánů Západu k Černé bráně Mordoru, kde se zúčastnil bitvy u Morannonu a byl svědkem Sauronovy porážky a pádu Barad-dûr. Zachránil tam Pipina, jehož objevil zavaleného pod mrtvolou zlobra, kterého hobit zabil.

Po skončení války zůstal Gimli nějaký čas se svými společníky v Minas Tirith, kde se zúčastnil korunovace krále Elessara a jeho svatby s Arwen Undómiel. Později s Legolasem splnili vzájemnou dohodu: Gimli ukázal Legolasovi Třpytivé jeskyně a Legolas ho zase provedl po Fangornském lese. Po nějakém čase přišel Gimli s částí svého lidu ze severu do Aglarondu, kde vytvořili trpasličí kolonii a přírodní krásu tohoto místa dotvořili svým uměním. Také spolupracovali s Gondorskými na obnově poničené Minas Tirith a vytvořili pro ni novou hlavní bránu z mitrilu a oceli. Po smrti krále Elessara roku 120 Č. v. Legolas postavil šedou loď a odplul na ní ze Středozemě do Valinoru. Gimli, tehdy už velmi starý (262 let), dostal zvláštní milost odjet s ním (říká se, že se o to přičinila Paní Galadriel, kterou chtěl trpaslík ještě jednou spatřit) a stal se tak jediným známým trpaslíkem, který opustil Středozem a navštívil Valinor.