Umbarští korzáři byli obyvatelé Umbaru, kteří prováděli námořní nájezdy na pobřeží Gondoru až po ústí Želíze a byli pro Jižní království postrachem po většinu Třetího věku.

Korzáři v průběhu historie byli však postupně trojího typu. Po pádu Númenoru a v prvním tisíciletí Třetíjho věku to byli Černí Númenorejci, kteří byli nakonec poraženi králem Hyarmendacilem I. a zahnáni mimo Umbar. Tito korzáři vzhledem ke svému númenorskému původu prakticky stejně vyspělí jako Gondor.

Následně byl Umbar pár set let pod vládou Gondoru, ale po Příbuzenském sváru se objevili další korzáři. Byli to Castamirovi synové a jejich stoupenci, které porazil král Eldacar a kteří se do Umbaru stáhli a zmocnili se jej. Ti byli také velmi nebezpeční, a protože jejich vládci pocházeli z boční linie Anárionova rodu, byli pro gondor nebezpečím i politickým a mnoho odpůrců gondorských králů přecházelo do jejich služeb. Nakonec je porazil král Telumehtar Umbardacil.

V třetím případě to pak byli lidé Haradského původu, kteří se Umbaru zmocnili, když byl Gondor oslaben velkým útokem z jihu a východu. Byli mezi nimi i potomci Černých Númenorejců, ale většina jich už zcela splynula s haradskou kulturou. Ti měli méně vyspělé lodě, které neodolaly vodám Belegaeru a pluly při pobřeží. Ti už nebyli tak nebezpeční, ačkoli koncem Třetího věku také představovali pro Gondor hrozbu a při válce o Prsten právě strach z korzárů zadržel v jižních provinciích mnoho posil pro Minas Tirith. S pádem Saurona doba korzárů skončila.