Černí Númenorejci byli potomky Královských Númenorejců, pozdějších přívrženců Saurona a uctívačů Tmy. Moc Černých Númenorejců byla velká; jejich metropole byl obrovský númenorejský přístav Umbar, ale měli velkou moc v celém Blízkém Haradu a jejich vliv sahal až do Haradu Dálného. Pro království v Blízkém Haradu byli Černí Númenorejci něco jako pro německá vévodství ve středověku Svatá Říše Římská. Po pádu Saurona na konci Druhého věku si pořád ještě neměli na co stěžovat. Horší bylo, když v Gondoru nastoupili Lodní králové a začali svoji prosperující říši rozšiřovat na úkor Černých Númenorejců s jasným úmyslem zlomit moc svých nežádoucích příbuzných. To se povedlo za krále Hyarmendacila I., který dobyl Umbar. Šlechtici z něho vyhnaní však sestavili obrovské haradské vojsko a v Bitvě u Haradwaithu Gondořany porazili. Hyarmendacil nakonec ale definitivně zlomil jejich moc a dobyl všechny jejich državy a převážnou část Blízkého Haradu.

To ale neznamená, že by Černí Númenorejci byli vyhubeni! Ti, co přežili, nejspíš utekli někam do Dálného Haradu a zakládali a podporovali všelijaké temné kulty, které se v Haradu rozmáhaly. A jistě se v každém století našel alespoň jeden Černý Númenorejec, který by podporoval lidi k útoku na své největší nepřátele, nenáviděné Dúnadany.

Nejznámějším zástupcem Černých Númenorejců z pozdějších dob byl samotný Pobočník věže Barad-dűr a stal se známým jako Ústa Sauronova.