|
| |
Telumehtar Umbardacil |
|
TelumehtarTelumehtar, syn Tarondorův, byl dvacátým osmým králem Gondoru. Narodil se roku 1632 za vlády svého praděda Minardila. V době svého narození byl příslušníkem vedlejší větve rodu a byl značně vzdálen od nástupnictví na trůn, což se ale záhy změnilo. Roku 1636 přišel do Gondoru Velký mor, kterému podlel Minardilův starší syn Telemnar i všechny jeho děti a na trůn nastoupil Telemnarův synovec Tarondor, otec Telumehtarův. Telumehtar sám měl dva syny: Narmacila a Arciryase.
Po neobyčejně dlouhé vládě svého otce nastoupil Telumehtar na trůn roku 1798. Jeho vláda zřejmě představovala pro Gondor určité krátké období oddechu a konsolidace: Země se již vzpamatovala z následků morové epidemie a králi se podařilo skoncovat s hrozbou korzárů. Brzy po jeho smrti však vyvstalo nové nebezpečí od Východňanů.
V počátečním období jeho vlády byla pobřeží Gondoru často drancována nájezdy Umbarských korzárů. Králi se tyto problémy podařilo vyřešit vojenskou výpravou proti Umbaru roku 1810, jejímž výsledkem bylo znovudobytí tohoto města a vyhnání korzárů. Na památku tohoto vojenského úspěchu připojil král ke svému jménu titul Umbardacil ? "vítěz nad Umbarem". Nicméně Umbar se již nestal tak významnou pevností gondorské moci na jihu jako za časů Lodních králů. Během Telumehtarovy vlády byl Gondorem držen, ale později se musela veškerá síla Gondoru soustředit na obranu samotného srdce říše a Umbar jako okrajová pevnost byl v těchto konfliktech ztracen a padl do rukou Haradských.
Telumehtar Umbardacil zemřel roku 1850 a po něm nastoupil jeho starší syn Narmacil II., který zakrátko padl při obraně proti prvnímu nájezdu Vozatajů. Telumehtar je také důležitý tím, že z jeho dvou synů pocházely dvě větve Anárionova rodu: Starší větev, která vymřela v mužské linii králem Ondoherem a jeho syny ve velkém útoku na Gondor roku 1945 (avšak prostřednictvím princezny Fíriel z ní pocházel král Elessar) a mladší, ze které pocházeli poslední dva králové Gondoru, Eärnil II. a Eärnur.