| |
Tarondor | |
Tarondor, syn Minastanův, byl dvacátým sedmým králem Gondoru. Narodil se roku 1577 za vlády svého praděda Hyarmendacila II.. Jeho pozice v rámci rodu původně nenaznačovala, že by se mohl stát králem, ale když byl roku 1634 zabit král Minardil a roku 1936 zemřel ve Velkém moru Minardilův starší syn a nástupce Telemnar spolu se všemi svými dětmi, získal gondorskou korunu Tarondor jako nejstarší syn Telemnarova mladšího bratra Minastana a nejbližší příbuzný, který přežil hroznou epidemii.
Tarondor nastoupil na trůn v relativně nízkém věku 59 let a jeho vláda tak byla nejdelší v historii Jižního království – 162 let. Během ní se musel potýkat s následky Velkého moru, kdy se populace Gondoru značně ztenčila. Zpočátku měl ovšem mladý král velkou pomoc v osobě správce Húrina z Emyn Arnenu, jenž prokázal království tak velké služby, že od jeho dob se stalo zvykem vybírat správce z jeho potomků – Húrinova rodu.
Jedním z králových opatření bylo trvalé přesunutí královského sídla z Osgiliathu do Minas Anor (která však už dvanáct století od časů krále Ostohera sloužila králům za hlavní letní sídlo). Toto rozhodnutí bylo dané hlavně tím, že staré hlavní město Gondoru bylo nejvíce zasaženo morem a celé jeho čtvrti byly opuštěné. Kromě toho byla Minas Anor na úpatí Mindolluiny vhodnější k obraně před nepřáteli než rozlehlý Osgiliath uprostřed údolí Anduiny. Z časů Tarondora však byl Gondor naštěstí větších útoků ušetřen, neboť tradiční nepřátelé Gondoru ze Rhûnu a Haradu utrpěli také značné ztráty při morové epidemii. Teprve za vlády Tarondorova syna Telumehtara začal být Gondor opět ve větší míře napadán Umbarskými korzáry.
Jedním z následků nedostatku lidí v Gondoru však bylo opuštění pevností na pomezí Mordoru v průsmycích Ephel Dúath. Od té doby mohli do Černé země opět pronikat Sauronovi služebníci a následky tohoto opomenutí se projevily o staletí později, kdy byla Minas Ithil náhle přepadena vojskem nazgûlů, které nečekaně vyšlo z Mordoru.
Když Tarondor přenesl královské sídlo do Minas Anor, zasadil také nový semenáček Bílého stromu, neboť předchozí strom zahynul po smrti krále Telemnara.
Tarondorova vláda byla dlouhá a poklidná, ale vzhledem k okolnostem nemohl král dosáhnout ničeho víc než znovu uspořádat říši zevnitř a pomalu pěstovat její sílu. Když roku 1798 ve 221 letech zemřel, nastoupil po něm jeho syn Telumehtar.