Osgiliath

Osgiliath, starobylé hlavní město Gondoru

Staré hlavní město Gondoru. Rozkládal se na obou březích Anduiny v nížině mezi Bílými horami, na jejichž úpatí stálo město Minas Anor a Horami stínu, kde byla Minas Ithil. Na ostrově uprostřed řeky stál dóm, v jehož věži byl umístěn hlavní z palantírů, známý jako Osgiliathský kámen nebo vládnoucí kámen. Během občanské války v Gondoru roku 1437 se při požáru věž zřítila a palantír se ztratil ve vodách Anduiny.

Roku 1636 přišel Velký mor a Osgiliath byl jedním z měst, které nejvíce utrpěly. Zahynul i král Telemnar a všechy jeho děti. Proto nový král, Telemnarův synovec Tarondor přemístil královské sídlo do Minas Anor. Od tohoto roku obyvatelstva v Osgiliathu stále ubývalo a části města byly opuštěny a začaly se rozpadat.
V roce 2475 se z Mordoru poprvé vynořilo vojsko skurutů a dobylo Osgiliath. Ten byl sice znovu získán Boromirem, synem Gondoského správce, Denethora I., ale velký most byl zbořen a ve městě od té doby nikdo nebydlel.

V době války o Prsten zbyly z někdejšího krásného města jen rozvaliny a vzpomínky na dávnou slávu. Kapitán Boromir hájil trosky města před nepřítelem, než se vydal do Imladris. Později, těsně před bitvou na Pellenorských polích město dobyla armáda Pána nazgûlů, zahnala oddíly gondorských vojáků v čele s kapitánem Faramirem a obsadila západní břeh Anduiny. Při troufalém pokusu získat město zpět přišel Faramir málem o život.