Orel odnáší Doriho a Bilba z hořícího lesa

Bilbo v Roklince

Dobré ráno: Setkání Gandalfa a Bilba

Hlava rodiny Pytlíků, jediný syn Bungo Pytlíka a Beladony Bralové (dcery slavného Starého Brala) a načas nositel Prsenu. Bilbo neměl žádné děti ani sourozence, ale jako dědice adoptoval jednoho ze svých vzdálenějších synovců Frodo Pytlíka.

Bilbo se narodil 22. září 2890. Obýval rozlehlou a komfortní noru zvanou Dno pytle, kterou jeho otec vyhloubil v úbočí Hobitínského kopce. Zamlada pravděpodobně také navštěvoval rodinu své matky ve Velkých pelouších, protože si pamatoval krásné ohňostroje, které tam čaroděj Gandalf pořádal na počest Starého Brala. Bilbův otec Bungo zemřel roku 2926 a jeho matka roku 2934. Bilbo pak žil v Dně pytle sám sedm let do okamžiku, kdy ho 25. dubna 2941 nečekaně navštívil Gandalf a dal tak do pohybu události, které významně ovlivnily osud celé Středozemě.

O dva dny později, 27. dubna, přivedl Gandalf družinu trpaslíků pod vedením Thorina Pavézy, dědice Durinova lidu ve vyhnanství. Thorin s Gandalfovou pomocí naplánoval výpravu do Ereboru, Osamělé hory daleko na východě, aby trpaslíci získali zpět své poklady, kterých se o více než sto padesát let dříve zmocnil drak Šmak. Gandalf trpaslíky přesvědčil, aby s sebou vzali Bilba jako lupiče.

Trpaslíci na hobita zpočátku pohlíželi jako na přítěž při své výpravě, ale postupně se spřátelili a získali k němu i respekt – dílem díky jeho odvaze a šikovnosti, dílem díky tomu, že se stal držitelem jistého kouzelného prstenu. Při prvním dobrodružství během výpravy se zlobry Tomem, Vildou a Bertou získal Bilbo elfí dýku, kterou pak používal jako krátký meč a pojmenoval ji Žihadlo (byla to elfská čepel z Gondolinu, stejně jako meče Glamdring a Orkrist, které si vzali Gandalf a Thorin). V Mlžných horách se družina střetla se sktřety a Bilbo se od ostatních na čas nechtěně oddělil. Tehdy v temných tunelech našel prsten a následně se setkal se stvořením zvaným Glum (původně hobit jménem Sméagol), kterému prsten předtím patřil. Přestože chtěl Glum získat Prsten násilím, Bilbo vyvázl a při tom přišel na schopnost prstenu: udělat člověka neviditelným. Brzy se pak setkal se zbytkem družiny a společně museli čelit útoku skřetů a vrrků, kdy je z obklíčení zachránili orli. Po zastávce u Medděda se pak družina už bez Gandalfa vydala do Temného hvozdu. V něm je Bilbo zachránil ze spárů obřích pavouků a následně i z vězení lesních elfů. Využil při tom dopravy sudů po lesní řece do Jezerního města. V Jezerním městě se Thorin odhalil jako dědic krále pod Horou a s pomocí jezerních lidí se družina vydala na poslední úsek cesty k Ereboru. Tam Bilbo objevil tajný vchod, zobrazený na trpasličí mapě. V Durinův den se jej podařilo otevřít a Bilbo se vydal na výzvědy do tunelu. V nejspodnějším sklepení uviděl spícího draka Šmaka a přinesl zpátky nahoru zlatý pohár. Později se odvážil opět do hory a vedl rozhovor s drakem, který byl od předchozí krádeže na stráži. Při tom se Bilbovi povedlo objevit slabé místo v drakově krunýři a když to později líčil trpaslíkům, slyšel tuto informaci Starý drozd, který ji později sdělil Bardovi Lučištníkovi v Jezerním městě a umožnil tak porážku draka.

Thorinova družina i s Bilbem se pak usadila v Hoře a začala se probírat obrovským pokladem, který byl konečně osvobozen od draka. Thorin dal Bilbovi jako první odměnu mitrilovou košili, která byla kdysi vyrobena snad pro nějakého mladého prince a proto měla hobití velikost.

Po Šmakově smrti přišlo k hoře vojsko lidí a elfů, kteří toužili získat něco z pokladu, ale Thorin nechtěl nic vydat, místo toho si poslal pro posily ke svému bratranci Dáinovi do Železných hor. Bilbo nebyl spokojený s tímto konfliktem, a tak se rozhodl jednat: Donesl do ležení elfů a lidí arcikam, nádherný drahokam, který předtím náhodou našel v dračím pokladu a po kterém Thorin toužil ze všeho nejvíc. Když byl tento čin při dalším vyjednávání odhalen, Thorin se na Bilba rozlítil a vykázal ho z Hory. Brzy na to došlo ke střetnutí, které nidko neočekával – objevila se armáda skřetů a vrrků, kteří se také chtěli zmocnit pokladu. Proti nim se postavily spojená vojska trpaslíků, elfů a lidí, podpořená orly a Meddědem. Bilbo při této bitvě našel útočiště na Havraním vršku, kde ho zasáhl do hlavy zbloudilý kámen, vržený zvrchu nějakým skřetem, přestože byl Bilbo díky svému prstenu neviditelný. Když přišel k sobě, bylo po bitvě a přestože obránci Hory zvítězili, ztráty byly veliké, mimo jiné členové družiny Fili a Kili a sám Thorin, který se Bilbovi na smrtelné posteli omluvil za své předchozí jednání. Brzy na to se Bilbo vydal na zpáteční cestu do Kraje.

Když dorazil domů, zjistil, že se právě v dražbě rozprodává jeho majetek. Trvalo mu pak dlouhou dobu, než většinu svých věcí vykoupil zpátky, a některé věci nezískal nikdy, mimo jiné se mu ztratila sada stříbrných lžiček, z čehož podezříval své příbuzné Pytlíkovy ze Sáčkova. Mimoto ztratil také svou reputaci spořádaného hobita, ale příliš si tím nelámal hlavu. Naopak pověst o jeho bohatství se ústním podáním ještě zveličila, přestože si s sebou z dračího pohladu přivezl jenom dvě malé truhličky zlata a stříbra. V následujících letech se také dál občas stýkal s trpaslíky a Gandalfem. Ve Dnu pytle žil ještě dlouho sám, až později adoptoval svého synovce Froda, který pak bydlel společně s ním. Frodovi rodiče, kteří nešťastně zahynuli na řece, byli Drogo Pytlík, Bilbův bratranec z otcovy strany, a Primule Brandorádová, Bilbova sestřenice z matčiny strany.

Roku 3001 uspořádal Bilbo velkou oslavu svých stojedenáctých a Frodových třiatřicátých narozenin (náhodou měli oba dva narozeniny ve stejný den, 22. září), která byla zároveň také Bilbovou hostinou na rozloučenou, protože se rozhodl odejít z Kraje, aby ještě jednou viděl divočinu jako za mlada. Svůj odchod provedl ohromujícím způsobem s pomocí prstenu (Gandalf k tomu ovšem doplnil ještě ohnivé efekty), což zajistilo téma k hovorům ještě na mnoho let a udělalo to z Bilba v Kraji legendární postavu. Dno pytle odkázal Frodovi (k nelibosti Pytlíků ze Sáčkova) a stejně tak Prsten, přestože Gandalf musel použít část své moci, aby se Bilbo prstenu vzdal a přenechal jej svému dědici.

Když Bilbo odešel z Kraje, nejdříve se nějaký čas potuloval po Eriadoru, potom došel do Roklinky a po čase se vypravil s trpaslíky na východ, aby ještě jednou viděl království pod Horou se vším, co bylo znovu vybudováno. Pak se vrátil do Roklinky, usadil se tam natrvalo a zabýval se psaním knih a skládáním básní. Spřátelil se tam také s Aragornem. V roce 3018 se tu s Bilbem setkal Frodo a jeho společníci, když přišli z Kraje s Prstenem. Bilbo se pak zúčastnil Elrondovy rady, kde přednesl svou část příběhu. Ještě jednou se v Roklince setkal se svými mladými přáteli, když se vraceli z Války o Prsten a zastavili se v Rolkince. Zanedlouho poté se nositelé Tří prstenů, Elrond, Galadriel a Gandalf vydali na cestu do Přístavů, aby navždy opustili Středozem. Bilbo získal jako jako nositel Prstenu spolu s Frodem zvláštní milost odjet s nimi, aby se ve Valinoru uzdravil z újmy, kterou mu Prsten způsobil.