Obrovští pavouci byli pavouci nebo tvorové podobní pavoukům, dorůstající ohromných rozměrů. Zatímco ve Středozemi žili i normální pavouci obvyklé velikosti, obří pavouci byli inteligentní a zlí tvorové.

První z nich byla Ungoliant, mocný zlý duch, který na sebe vzal podobu obřího pavouka. Živila se světlem a krásnými věcmi a vyvrhovala nesvětlo. Během Věku stromů žila pod horami v Avatharu na jihu Amanu. Její pomoc vyhledal Melkor a společně zabili Dva stromy, uloupilisilmarily a mnoho jiných klenotů a uprchli do Středozemě. Tam se pohádali o kořist a Ungoliant se pokusila spoutat a sežrat samotného Melkora a bylo by se jí to podařilo, kdyby mu nepřišli na pomoc balrogové. Pak uprchla do hor Ered Gorgoroth, kde zplodila množství dalších pavouků a nakonec odešla na daleký jih Středozemě a její osud je nejistý.

Obří pavouci po celý První věk žili v Ered Gorgoroth a proměnili je v místo děsu. Bojoval s nimi Beren, když se odvážil projít horami na jih do Doriathu. Největší z nich byla Odula, která pak uprchla před zkázou Beleriandu a usadila se v horách Ephel Dúath v průsmyku, který podle ní získal jméno Cirith Ungol ("Pavoučí průsmyk").

Odula také zplodila pavoučí potomstvo, které se rozšířilo v horách kolem Mordoru a později i na sever do Temný hvozd, kde se jejich šíření stalo jedním z projevů rostoucí moci zla. S obřími pavouky se střetla Thorinova družina a při boji s nimi dal Bilbo svému meči jméno Žihadlo. Lesní elfové s Pavouky bojovali, ale svými kouzly dokázali ochránit určitá místa jako své hodovní mýtiny nebo elfskou stezku, aby tam pavouci nevstupovali.

Během války o Prsten Odula kousla Froda a dočasně ho otrávila. Sam se jí ale v pomstě odhodlaně postavil a díky Žihadlu a Galadrielině lahvičce ji fatálně zranil a zahnal na útěk.