Encyklopedie


Zlobři


Sám na skále zlobřík sedí Sám na skále zlobřík sedí... Ilustrace k Samové písničce o zlobrovi

Zlobři byly velké bytosti podobné lidem. Podobně jako všechny bytosti vypěstované Temnými pány nesnášeli sluneční světlo, ale měli k tomu ještě více důvodů než jiní, neboť jejich typickou vlastností bylo, že na slunečním světle se proměnili v kámen. Jejich přesný původ je nejasný, ale byli nějakým způsobem vytvořeni Melkorem ještě před Prvním věkem, kdy byla Středozem v temnotě pod hvězdami. Jejich možný původ naznačil Stromovous: Byli podle něj vytvořeni jako výsměch entům, podobným způsobem, jako byli skřeti vypěstováni ze zajatých a dlouho mučených elfů.

Zlobři byli silní a zlí, ale spíše hloupí. Jejich neschopnost přežít sluneční světlo představovala velkou slabost; potřebovali totiž vždy nějakou jeskyni nebo jiné stinné místo, kde mohli přečkat den. Mnoho jich bylo zabito ve Válce hněvu. Ti, kteří přežili, se usadili na severu Středozemě; jejich nejznámější oblastí byla Obroviště na západním úbočí severních Mlžných hor, někdy ale sestupovali i dál na jih.

To byl také případ trojice zlobrů jménem Berta, Vilda a Tom, kteří dlouho přepadali pocestné blízko Východní cesty a nějak se do jejich držení dostaly starodávné elfské meče Glamdring a Orkrist spolu s dýkou nazvanou později Žihadlo. Setkání s těmito třemi zlobry se málem stalo osudným výpravě trpaslíků pod vedením Thorina Pavézy; naštěstí čaroděj Gandalf, který je doprovázel, využil slabiny zlobrů a lstí je zdržel venku až do východu slunce, načež zkameněli.

Když ve Druhém a později ve Třetím věku znovu povstal Sauron, zahrnul zlobry opět do svých armád. Zlobři byli mezi jeho nejobávanějšími stvůrami. Navíc ještě na konci Třetího věku se mu podařilo vyšlechtit zvláštní odrůdu zlobrů, zvanou v černé řeči Olog-hai, kteří byli silnější, chytřejší, a také odolnější vůči slunečnímu světlu, a proto obzvláště nebezpeční. Tito Olog-hai hráli významnou úlohu při bitvě na Pelennorských polích a dobývání Minas Tirith. Po pádu Saurona ale ztratili vůli, která je hnala do boje, a byli prakticky všichni pozabíjeni. Někteří zlobři pravděpodobně přežili do Čtvrtého věku na severu, ale zřejmě již nikdy nepředstavovali zásadní problém.



zpět