Domy uzdravování byly krásné domy v Minas Tirith, vyhrazené péči o ty, kteří byli těžce nemocní, ale v době války sloužily jako lazaret pro muže raněné v bitvě. Nacházely se v šestém kruhu města, na jihovýchodní straně, blízko brány citadely. Nacházela se tam na hradbách jediná větší zahrada ve městě.

Hlavní léčitel měl titul dozorčí domů uzdravování a patřil mezi významné osobnosti města. Jinak zde pracovali další léčitelé a bylinkáři. Také to bylo jediné místo ve městě, kde i v době hrozícího obležení směly zůstat ženy, které byly schopné v péči o nemocné a raněné. Nejstarší se jmenovala Ioreth.

V úvodu bitvy na Pelennorských polích sem byl z Rath Dínen donesen Faramir, v bezvědomí a trpící horečkou, poté co jej Pipin, Beregond a Gandalf zachránili před upálením na Denethorově hranici.

Později se sem dostali také Smíšek a Éowyn a další ranění z bitvy a zasažení černým dechem. Staral se o ně zprvu Gandalf, ale když bitva skončila, dorazil sem také Aragorn, který uplatnil své léčitelské umění. Přestože vešel do města tajně a nechtěl svou přítomnost ohlašovat, brzy se to rozkřiklo a sešlo se k němu mnoho lidí, kteří chtěli, aby je uzdravil. Podle starého gondorského rčení, že "Ruce krále jsou ruce uzdravitele, a tak se pozná právoplatný král," se brzy rozneslo, že Aragorn je dědicem královského trůnu a o to nadšeněji jej později obyvatelé uvítali.

V následujících týdnech v Domech uzdravování ještě nějakou dobu přebýval Faramir i Éowyn. Na procházce po zahradě se poprvé setkali a s postupem času právě tady vykvetla jejich vzájemná láska.