Příběh Tuora, první část

Příběh Tuora, druhá část

Tuor přichází do Vinyamaru

Tuor, syn Huora a Rían, se narodil roku 472 P.v. v Dor-Lóminu. Byl člověk z domu Hadorova, pocházející z "královské" krve - je přímým potomkem Hadora Lórindola. Jeho otec padl v Nirnaeth Arnoediad ještě než se Tuor narodil, jeho matky se ujali ujali Sindar pod vedením Annaela, kteří se museli skrývat v jeskyních Androth v Mithrimských horách, protože celý Dor-Lómin už dávno obsadili Východňané.

Brzy po narození Tuora jeho matka Rían odešla a Tuora tak šestnáct let vychovával Annael. Když se elfové odhodlali k přesunu z nebezpečného Hithlumu na jih, byli přepadeni skřety a Východňany a Tuor byl zajat. Tuor se stal otrokem vůdce Východňanů Lorgana a až po třech letech se mu podařilo utéci.

Další čtyři roky žil jako psanec v jeskyních Androth, až vyslyšel znamení od Ulma a vydal se na západ. Zprvu nemohl najít cestu přes hory, ale dva elfové, se kterými se potkal, mu ukázali Noldorskou bránu, starou cestu do Nevrastu. Tuor došel k pobřeží moře a šťasten, že unikl z Hithlumu, zamořeného skřety, se načas usadil v liduprázdném Nevratsu, kde se živil lovem.

Teprve po čaase uviděl znamení – sedm labutí –, které jej přimělo pokračovat dál na jihozápad podél pobřeří moře. Po dnech putování dorazil Tuor do Vinyamaru, starého a dávno opuštěného Turgonova sídla.

Tam se mu zjevil Ulmo a řekl mu, aby si vzal brnění z Vinyamaru, že bylo ukuto pro něj. Ať jde hledat Gondolin, Turgonovo Skryté město. Po velké bouři se druhého dne pod Vinyamarem Tuor setkal s Voronwëm, jediným přeživším ze všech mořeplavců z Gondolinu, kteří pluli do Valinoru a zahynuli v bouři na dohled pobřeží.

Tuor přesvědčil Voronweho o závažnosti svého poslání, a tak jej Voronwë vzal s sebou do Skrytého města. Cestou u Eithel Ivrinu zahlédli Tuorova bratrance Túrina, ale nevěděli, o koho jde. Během jejich putování padla krutá zima, a tak jen s největšími obtížemi dosáhli cíle své cesty. Museli překonat starou silnici průsmykem Sirionu, která byla střežena skřety, brod Brithiach, až nakonec našli Vyschlou řeku a tajný vstup do Gondolinu. Byli zasrženi strážemi a prošli všech sedm bran, až se dostali do skrytého města.

V Gondolinu přednesl Tuor králi Turgonovi Ulmovu zprávu, aby hledal naději u moře. Turgon byl ale příliš hrdý na své město a neodhodlal se k tomu, aby jej opustil (v tomto názoru jej utvrdily také rady Maeglina, syna Turgonovy sestry Aredhel, který se odpočátku stavěl proti Tuorovi). Tuora však král se všemi poctami přijal jako svého hosta a učinil jej hlavou jednoho z Dvanácti domů.

Tuor si brzy vzal za ženu Idril, Turgonovu dceru – bylo to po Berenovi a Lúthien druhé spojení elfů a lidí. Narodil se jim syn Eärendil.

Manželství Tuora a Idril ale vzbudilo závist Turgonova synovce Maeglina, který Idril tajně miloval. Proto Maeglin v kritickém okamžiku zradil Skryté město Morgothovi, a tak přišel roku 510 Pád Gondolinu. Tuor a Idril s Eärendilem i část dalších obyvatel zničení města přežili; podařilo se jim uprchnout tajnou chodbou, přejít hory a dorazit do Ústí Sirionu.

Tuor pak mnoho let vládl lidu v přístavech, kde se soustředili přeživší z různých Beleriandských království. Když však Tuor cítil, že na něj přichází stáří, předal roku 525 vládu v přístavech Eärendilovi. Pak napjali Tuor a Idril plachty a odpluli do Valinoru. Říká se, že dopluli a Tuor byl jako jediný z lidí přičten k elfům a žil s Idril nekonečný život v Zemích Neumírajících.