Barahir byl hrdina z Bëorova domu v Prvním věku, syn Bregora, pána Ladrosu.

V Dagor Bragollach bojoval po boku svého bratra Bregolase, který v té bitvě padl. Při bojích v bažině Serech zachránil život králi Finrodu Felagundovi, a ten za to přísahal pomoc jemu nebo někomu z jeho potomků. Na znamení této přísahy mu věnoval svůj prsten, který byl od té doby znám jako Barahirův prsten.

Barahir pak bránil Ladros proti nástupu Morgothových vojsk, ale následujícího roku byla již situace neudržitelná, a tak vyslal svou manželku Emeldir se ženami a dětmi do Hithlumu, který stále ještě zůstával bezpečný. Sám se svými muži se uchýlil k partyzánskému způsobu boje, až z nich zůstalo pouhých dvanáct společníků, kteří byli později často připomínáni v písních a legendách. Byl to jeho syn Beren, synovci Baragund a Belegund a devět věrných mužů: Radhruin, Dairuin, Dagnir, Ragnor, Gildor, Gorlim, Arthad, Urthel a Hathaldir. Vystoupili vysoko do hor a za své útočiště zvolili údolí krásého a posvátného jezera Aeluin a po dlouhou dobu působili morgothovým služebníkům značné potíže.

Nakonec byl jejich úkryt prozrazen, když se Sauronovi podařilo zajmout jednoho z nich, nešťastného Gorlima. Pak přišla proti Barahirově družině velká přesila skřetů a všichni muži muži byli zabiti, kromě Barahirova syna Berena, který byl právě na průzkumu mimo tábořiště.