Poté, co
Sauron dobyl
Eregion, početná skupina
Noldor pod vedením
Eärendilova syna
Elronda ustoupilia na sever a vybudovali tam útočiště, nazvané Imladris - lidem známé jako Roklinka. Bylo to hluboké skryté údolí v podhůří
Mlžných hor, na východ od
Brunenského brodu a na sever od
Staré východní cesty. Bylo tam krásně, jelikož Elrond dostal od
Gil-galada prsten
Vilyu a s jeho mocí udržoval Roklinku nezasaženou životem okolního světa. Na konci
Druhého věku se tu zastavilo vojsko
Posledního spojenectví předtím, než se vydalo na jih do války.
Ve Třetím věku se Roklinka stala spojencem
Arnorských Dúnedain proti rostoucí moci
Černokněžného krále. Místní obyvatelstvo vzkvétalo a odráželo útoky
Angmaru. Po zničení Arnoru Roklinka často sloužila jako útočiště
hraničářů a synové náčelníků tu byli často nějaký čas v péči Elronda vychováni. To se stalo i v případě
Aragorna II., jehož otec
Arathorn II. zahynul předčasně a Aragorn tak strávil v Roklince celých sedmnáct let, než dosáhl plnoletosti. Roklinku často na svých cestách navštěvoval i čaroděj
Gandalf. Byli tu hosty i
Bilbo Pytlík a družina trpaslíků pod vedením
Thorina Pavézy – právě tady díky šťastným okolnostem odhalili s pomocí Elronda tajemství měsíčních run na Thrórově mapě. V roklince se konala
Elrondova rada, na které vzniklo
Společenstvo Prstenu.
Na začátku
Čtvrtého věku většina místních obyvatel odplula na
Západ. Roklinka ještě načas zůstala v držení Elrondových synů
Elladana a
Elrohira, ale s odchodem Elronda a jeho prstenu ztratila své dřívější kouzlo.