Maedhros byl nejstarším ze sedmi synů Fëanora. O jeho mládí toho není příliš mnoho známo; Narodil se Fëanorovi a Nerdanel v Amanu během věku Stromů. Měl šest mladších bratrů: Maglora, Celegorma, Caranthira, Curufina a dvojčata Amroda a Amrase. Se svým otcem často cestovali po celém Amanu. Během této doby se také Maedhros spřátelil s Fingonem, synem Fingolfinovým. Když byl Fëanor vypovězen z Tirionu, Maedhros se s ním usídlil ve Formenosu. Když Morgoth zavraždil Finweho a uloupil silmarily, přinesl o tom Maedhros zprávu svému otci a Manwemu. Fëanorova plamenná řeč přivedla většinu Noldor k odchodu do Středozemě a Fëanor se svými syny složil strašlivou přísahu, že budou pronásledovat každěho, kdo jim bude bránit v tom, aby získali silmarily nazpátek. Přestože se Maedhros zúčastnil zabíjení rodných v Alqualondë, nepodílel se na spálení lodí v Losgaru, neboť se byl domníval, že se s loďmi vrátí pro Fingolfina a jeho zástup. Když Morgothova armáda utrpěla zdrcující porážku v Dagor-nuin-Giliath, Morgoth nabídnul Noldor vyjednávání o míru. Maedhros se sice nenechal oklamat slibem, že se vyslanci obou stran sejdou neozbrojeni a vzal s sebou početný zástup svých bojovníků, ale Morgoth poslal ještě větší sílu včetně balrogů. Maedhros tak byl zajat a přikován za zápěstí na strmý útes Thangorodrim. Teprve když se do Středozemě dostal Fingolfinův zástup, vydal se Fingon hledat svého ztraceného přítele. S pomocí orla Thorondora se Fingonovi podařilo Maedhrose osvobodit za cenu toho, že mu uťal pravou ruku v zápěstí, protože Morgothova pouta nebylo možno nijak uvolnit. Když se Maedhros vrátil k svému lidu do Mithrimu, cítil se provinile za příkoří, která byla způsobena Fingolfinovu zástupu a zároveň byl vděčný za svou záchranu; proto se vzdal panství nad všemi Noldor, které by mu podle práva po jeho otci náleželo, a velekrálem Noldor se tak stal jeho strýc Fingolfin. Proto byl Fëanorův rod od té doby nazýván Vyděděnci. Díky Maedhrosově prozíravosti se ale podařilo napravit mnoho ze starých křivd mezi oběma domy. Ostatní Fëanorovi synové ale nabyli všichni spokojeni s Maedhrosovým činem a Maedhros, který se obával, že by mohli znovu zasít sváry mezi Noldor, je odvedl z Mithrimu daleko do východního Beleriandu do zemí okolo pahorku Himring, který si sám zvolil za své sídlo. Okolní země se stala známou jako Maedhrosova marka. Díky tomuto přesunu se zároveň dostalo východnímu Beleriandu silnější ochrany před hrozbou ze severu. Maedhros se dlouho zasazoval za úzké spojenectví mezi elfskými rody. Spolu s Fingolfinem zvítězil v Dagor Aglareb a vytvořil obklíčení Angbandu. To bylo ale prolomeno během Dagor Bragollach. Himring byl ale díky Maedhrosově statečnosti ubráněn a posílen o mnoho uprchlíků z okolních krajů. Maedhrosovi se dokonce jako prvnímu z Noldorských pánů podařilo získat zpět část zemí, obsazených nepřítelem: Znovu totiž obsadil průsmyk Aglon a uzavřel tak Morgothovým služebníkům cestu do Himladu. Na Maedhrose silně zapůsobil úspěch Berena a Lúthien na jejich výpravě do Angbandu. Domníval se, že je to znamení, že Morgoth není neporazitelný, a že tedy mají proti němu šanci. Znovu sjednotil své bratry s ostatními Noldorskými rody, získal spojenectví lidí i trpaslíků a vytvořil tak Maedhrosovu unii. Díky tomu se podařilo zvítězit v několika menších bitvách a získat zpět území ztracená v Dagor Bragollach. Když se ale spojenci odhodlali k velkému útoku proti Angbandu, Maedhros byl zdržen zrádným Východňanem Uldorem, Morgothovým špehem. Proto nemohl včas spojit své síly se západním vojskem vedeným Fingonem, a Maedhrosova unie byla drtivě poražena v tragické bitvě Nírnaeth Arnoediad. Tehdy padl i Himring a Fëanorovi synové byli rozptýleni v divočině. V letech 504-505 P. v. se bratři dozvěděli o tom, že silmaril, získaný Berenem a Lúthien, přešel do vlastnictví Diora Eluchíla, nového krále Doriathu. Maedhros pozdržel naléhání svých bratrů, aby zaútočili na Doriath, a místo toho poslal nejprve Diorovi zprávu, v níž ho vyzýval, aby se silmarilu dobrovolně vzdal. Dior ale žádost nevyslyšel a Fëanorovi synové se rozhodli k útoku. Doriath byl tehdy podruhé vypleněn, Dior zabit a jeho synové Eluréd a Elurín, ještě mladí chlapci, vyhnáni do divočiny. Maedhros se vydal je hledat, ale bez úspěchu. V boji však padli také Fëanorovi synové Celegorm, Curufin a Caranthir a silmaril se ani tak nepodařilo vybojovat, protože s ním uprchla Elwing, Diorova dcera. Maedhros se pak se svými zbývajícími bratry usídlil na Amon Erebu ve východním Beleriandu. Když se doslechli, že Elwing se silmarilem nyní sídlí v Ústí Sirionu, Maedhros litoval tragického krveprolití v Doriathu, ale nesplňená přísaha bratry tak dlouho mučila, až se rozhodli k dalšímu útoku. Roku 532 přepadli přístavy v ústí Sirionu, ale Elwing se silmarilem jim opět unikla - vrhla se do moře a byla zachráněna díky Ulmově moci. Její synové Elrond a Elros byli zajati, ale Maedhros a Maglor si je oblíbili a zacházeli s nimi mírně. Po skončení Války hněvu Maedhros a Maglor, poslední zbývající Fëanorovi synové, vznesli požadavek na Eönweho, že vybojované silmarily mají dostat oni. Eönwe ale nárok odmítl, protože Fëanorovi synové svými zlými činy ztratili na silmarily nárok. Protože však ani Valar je nemohli zprostit jejich přísahy, bratři se nakonec silmarily potají vzali z ležení Valinorského vojska. Tehdy ale poznali, že Eönweho slova byla pravdivá: Silmarily je nesnesitelně pálily do rukou. Neschopen snést toto utrpení, vrhl se nakonec Maedhros do ohnivé propasti a ukončil tak svůj život a zároveň navěky pohřbil jeden ze silmarilů do hlubin země.