Tar-Minastir

Isilmo

Tar-Ciryatan

Tar-Atanamir

Tar-Súrion

Tar-Telperien

Tar-Anárion

Tar-Ancalimon

Hallacar

Tar-Ancalimë

Tar-Telemmaitë

Tar-Minastir, syn Isilmův, narozen roku 1474 Druhého věku, byl jedenáctý král Númenoru. Nastoupil po své bezdětné tetě, druhé vládnoucí královně Tar-Telperien, jako syn druhého syna devátého krále Tar-Súriona.

Své jméno dostal podle toho, že postavil velkou věž na pahorku Oromet na západním pobřeží Númenoru, kde často toužebně hleděl na západ. Tar-Minastir miloval Eldar, ale zaviděl jim - za jeho vlády se poprvé objevily stíny vzpoury Númenorejců.

Tar-Minastir byl prvním vládcem, který otevřeně zasáhl do událostí ve Středozemi. Když roku 1695 obdržel žádost o pomoc v první válce proti Sauronovi, Minastir, který byl tehdy následníkem trůnu, během pěti let vybudoval čtyřicetitisícovou armádu, která se roku 1701 vylodila ve Středozemi, rozdrtila Saurona a zahnala ho zpět do Mordoru. Od té doby si Númenorejci nechávali na pobřeží Středozemě stálé vojenské posádky.

Roku 1731 se Tar-Minastir stal králem, když se Tar-Telperiën (až těsně před svou smrtí) vzdala Žezla.

Kolem roku 1800, tedy asi století po válce, ve které ochutnali moc ve Středozemi, začali Númenorejci budovat stálé kolonie a panství na pobřeží Středozemě.

Tar-Minastir se vlády vzdal, údajně ne zcela dobrovolně, ale na nátlak svého syna, roku 1869. Panoval celkem 138 let. Králem se pak stal jeho syn Tar-Ciryatan.

Tar-Minastir zemřel o čtyři roky později, roku 1873.