Tar-Ancalimon

Tar-Telemmaitë

Tar-Atanamir

Tar-Vanimeldë

Tar-Ciryatan

Tar-Anducal

Tar-Minastir

Tar-Alcarin

Isilmo

Tar-Calmacil

Tar-Ancalimon byl čtrnáctý král Númenoru. Byl synem krále Tar-Atanamira. Narodil se roku 1986 za vlády svého děda Tar-Ciryatana; v době, kdy Númenorejci začali budovat své kolonie ve Středozemi a kdy se mezi lidem Númenoru poprvé objevilo rozdělení na Věrné a na Královské.

Roku 2136 se Tar-Ancalimon narodil syn, pozdější král Tar-Telemmaitë.

Ancalimon musel čekat s nástupem na trůn až do smrti svého otce v roce 2221, který jako první númenorský král porušil zvyk svých předků, kteří se vždy vzdali Žezla dobrovolně ještě před smrtí.

Za vlády Tar-Ancalimona se rozkol mezi Věrnými a Královskými zvětšil. Mnozí z Královských zavrhli přátelství s Eldar a přestali používat elfské jazyky. Přesto byly z tradice nadále užívány pro slavnostní příležitosti, jako byla oficiální jména králů, která byla nadále v quenijské podobě.

Tar-Ancalimon byl posledním králem, který důsledně dodržoval náboženské tradice Númenorejců, především Tři modlitby na vrcholu Meneltarmy. Jeho následníci začali tuto tradici zanedbávat.

Do doby Tar-Ancalimona bylo (už ode dnů Elrose Tar-Minyatura) na vrcholku věže královského paláce v Armenelosu orlí hnízdo a jeden pár tam sídlil a žil z královy štědrosti. Byli považováni za posvátné ptáky Manwěho. Někdy během Ancalimonovy vlády však orli královský palác definitivně opustili.

Za vlády Tar-Ancalimona, roku 2251, se ve Středozemi poprvé objevily Prstenové přízraky.

Roku 2280 byl přístav Umbar opevněn jako hlavní pevnost Královských. V roce 2350 byl severně od něj založen přístav Pelargir, který se stal hlavním přístavem Věrných Númenorejců.

Tar-Ancalimon vládl stejně jako jeho otec až do smrti ve věku 400 let, v roce 2386. Byl posledním králem Númenoru, který se čtyř set let dožil; po něm se začal věk dožití králů výrazně zkracovat.

Po smrti Tar-Ancalimona nastoupil jeho syn Tar-Telemmaitë.