Anduina

Největší řeka na severozápadě Středozemě. Její tok začínal na severu Rhovanionu, kde vznikala soutokem dvou řek: Sivé, pramenící v Šedých horách, a Táhličky, přitékající z Mlžných hor. Odtamtud pokračovala řeka jižním směrem. Na horním toku byla Anduina nejrychlejší a měla největší spád. Protéhala přes Skalnatý brod a Starý brod a tento úsek končil až v Kosatcových polích, kde kdysi bývalo jezero, ale v pozdějších dobách se řeka rozlévala tvoříc bažiny, do kterých od západu přitékala Kosatcová řeka.
Z tohoto místa pokračoval dál střední tok Anduiny, která se stáčela nejprve mírně k západu, a když z levé strany přibrala vody Celebrantu, tak na jihovýchod. Protékala mezi Dol Guldurem a Lórienem a když se dostala na rozlehlé pláně jižně od Temného hvozdu, tak tvořila dva velké západní záhyby, zvané Severní a Jižní Nehlubiny. Tam byla řeka široká a mělká a toto místo se několikrát stalo terčem nájezdníků, usilujících o vpád do Gondoru nebo Rohanu.
Od Nehlubin pokračovala Velká řeka dál na jih, tvořila peřeje Sarn Gebir, protékala monumentální soutěskou Argonath a za ní se rozlévala v jezero Nen Hithoel, které bylo na konci uzavřeno trojicí pahorků: Amon Hen na pravém břehu, Amon Lhaw na levém břehu a mezi nimi skalnatý ostrov Tol Brandir. Těsně za nimi náhle řeka padala Rauroským vodopádem z vysoké skalní stěny do nížin Nindalfu. Tam do ní z levé strany přitékala Entva, tok Anduiny se stáčel k jihovýchodu, po pravé straně se rozkládalo Gondorské území Anórien a po levé Severní Ithilien. Řeka protékala okolo ostrovu Cair Andros, stáčela se znovu na jih a směřovala k Osgiliathu, starému hlavnímu městu Gondoru, kde se zleva vlévala Morgulduina, a za ním následoval záhyb k jihozápadu, kde se Anduina dostávala do blízkosti Minas Tirith. Potom následoval poslední úsek toku, kde řeka tekla nejprve k jihu, a pak opět k jihozápadu, míjela přístav Pelargir a vlévala se do Moře velkou deltou Ethir Anduin.