Gondor

Království Dúnadanů, bylo založeno společně s Arnorem roku 3320 D.v. Elendilem a jeho syny po Pádu Númenoru. Říše byla za dnů své největší slávy tvořena zeměmi mezi Lefnui a Anduinou, Calenardhonem a Anórienem, pláněmi mezi Temným hvozdem a Ered Lithui až k jezeru Rhun, Ithilienem, Harondorem a Umbarem. V pozdějších dobách však měl Gondor moc jen nad zeměmi na jih od Bílých hor, Ithilienem a Anórienem.

Největšími městy Gondoru bylo staré hlavní město Osgiliath, Minas Anor a Minas Ithil. 2002 T.v. však byla Minas Ithil obsazena nazguly a Osgiliath byl pzději pobořen a opuštěn. Tak na konci Třetího věku byla metropolí Gondoru Minas Anor, nazývaná v té době již Minas Tirith

Prvním králem Gondoru byl Anárion a po něm vládl jeho syn Meneldil. V roce 1640 bylo královské sídlo přeneseno do Minas Anor. Do roku 2050 T.v. vládli Gondoru králové z Anárionova rodu. Poslední král Eärnur byl zavražděn černokněžným králem a potom vládli Gondoru správci. V roce 2510 daroval správce Cirion zemi Calenardhon králi Seveřanů Eorlovi Mladému za pomoc v bitvě (viz Amon Anwar). Posledním vládnoucím sprácvem byl Denethor II. a po jeho smrti roku 3019 nastoupil na trůn Gondoru opět král - Elessar z Isildurova rodu.