Valandil

Eldacar

Isildur

Elendur

Aratan

Ciryon

Arantar

Elendil

Amandil

Anárion

Tarcil

Valandil byl třetím králem Arnoru. Jeho jméno znamená „Přítel Valar“ a pravděpodobně byl pojmenován po svém vzdáleném předkovi, prvním pánovi z Andúnië. Byl nejmladším synem krále Isildura, syna Elendila. Když roku 3429 D. v. Sauron dobyl Minas Ithil a Isildur uprchl se svou manželkou a syny do Arnoru, zatímco jeho bratr Anárion držel Osgiliath, byla Isildurova manželka těhotná s Valandilem. Valandil se tedy narodil roku 3430, tedy ve stejném roce, kdy bylo uzavřeno Poslední spojenectví elfů a lidí.

Když armáda Elendila a Gil-galada překročila Hithaeglir na cestě do války, byl Valandil jediným z Isildurových synů, který byl ponechán na severu (v Imladris). Poté co zahynul Elendil, stal se Valandilův otec Isildur velekrálem Arnoru a Gondoru; do Arnoru se však už nikdy znovu nedostal. Po ročním pobytu v Jižním království se roku 2 T. v. jen s menším vojenským oddílem vydal na sever podél Anduiny a byl přepaden skřety. Při této katastrofě zahynul jak on, tak tři jeho starší synové, kteří jeli s ním. Přežili jen tři muži, kteří přinesli do Imladris zprávu o smrti krále a o tom, že Valandil se stal jeho nástupcem. Valandilovi bylo v té době pouze třináct let, a na trůn proto nastoupil až po dovršení 21 let v roce 10 T. v. (do té doby pravděpodobně vládla Arnoru regentská rada).

Valandil podle práva zdědil funkci velekrále Dúnedain se svrchovaností nad Arnorem i Gondorem, tak jako jím byl Elendil (za jeho vlády spravovali Gondor Isildur a Anárion ve jménu svého otce) a následně krátce Isildur. Isildur svěřil Anárionovu synovi Meneldilovi Jižní království do správy, zatímco on sám se odebral na sever, aby tam vládnul jako velekrál, tak jako před ním Elendil. Když však Isildur zahynul, ambiciózní Meneldil využil situace a začal vládnout Gondoru jako zcela samostatnému království. Mladý Valandil neměl ani vojenskou sílu, ani dostatečnou autoritu, ani úmysl vnášet spory mezi Dúnedain, aby si na Meneldilovi vynutil podřízenost, a tak se musel spokojit s vládou nad Arnorem a titul velekrále neužíval. Na nárok Isildurova rodu však nebylo na Severu zapomenuto a například Valandilův potomek Arvedui během bezvládí v Gondoru vznesl nárok na gondorskou korunu právě s odkazem na tuto skutečnost (nakonec také Valandilův potomek Aragorn II. sjednotil opět obě království).

Valandil vládl od roku 10 T. v. do své smrti roku 249 T. v.. Jeho 239 let trvající vláda byla nejdelší ze všech panovníků Arnoru i Gondoru. Po jeho smti nastoupil na trůn jeho syn Eldacar.