Ve vratech se teď objevil podsaditý hobit s kulatou červenou tváří. „Holá, holá! Copak jste zač a co byste chtěli?“ ptal se.

Statové byli jednou ze tří čeledí hobitů. Fyzicky se vyznačovali mohutnější postavou než zbylé dvě skupiny.

V raném třetím věku, kdy hobiti žili v údolí Anduiny, zvykli si Statové stavět svá obydlí spíše v nížinách a blízko řek. Nejčastěji ze všech hobitů udržovali kontakt s lidmi a jako první od nich přejali zvyk stavět domy. Od jiných hobitů je odlišovaly i jiné zvláštnosti: Občas nosili boty, stavěli čluny na kterých se plavili po řekách.

Když se hobiti vydali na pochod k západu přes Mlžné hory do Eriadoru, byli Statové poslední, kteří překročili hory (kolem roku 1150). Usadili se jižněji než ostatní hobiti: Částečně v Koutci, částečně mezi Tharbadem a hranicemi Vrchoviny. A tak po relativně dlouhou dobu zůstali izolováni od ostatních hobitů, zatímco Plavíni a Chluponozi sídlící podél Velké cesty se brzy smísili.

Když ve 14. století vzrostlo nebezpečí z Angmaru a Rhudauru, Statové opustili Koutec: Někteří se připojili ke svým příbuzným na jihu, někteří ale raději překročili Mlžné hory zpět na východ a usadili se na Kosatcových polích, kde žili dalších více než tisíc let. Statové na Vrchovině udržovali celkem přátelské vztahy s Vrchovci a žili tam pohlidně ještě zhruba tři století do doby, kdy se doslechli o založení Kraje a začali se postupně stěhovat tam. Kontakt s Vrchovci vedl k tomu, že Statové přejali mnoho slov a jmen, která byla pro ostatní hobity neobvyklá.

V Kraji Statové přirozeně osídlili hlavně Východní čtvrtku a nížiny podél Brandyvíny (především Blata). Přestože během následujících staletí se pozvolna mísili s ostatními hobity a nepředstavovali už jasně vymezenou skupinu, přece jenom si obyvatelé Blat (a později také Rádovska) zachovali více specifických zvyků než obyvatelé jiných regionů Kraje. Významnou rodinou se statovským (ale také plavínským) původem byli Brandorádi.