Údolí Anduiny je označení pro rozlehlou oblast podél horního a středního toku řeky Anduiny, zhruba mezi Mlžnými horami a Temným hvozdem. Oblastí prošlo mnoho národů a během historie Středozemě byla osídlena elfy, lidmi i hobity.

Nejsevernější částí údolí Anduiny byla země mezi severním koncem Mlžných hor a Šedými horami kolem řek Sivé a Táhličky, jejichž soutokem vznikala Anduina. Tato země byla několik staletí známa jako Éothéod podle národa Seveřanů, který zde sídlil.

Jižněji se nacházela země Meddědovců a údolí Anduiny tu křížila Stará trpasličí cesta.

Dále na jih se do Anduiny vlévala Kosatcová řeka a jejich vody se rozlévaly do rozsáhlé bažinaté oblasti zvané Kosatcová pole. V první polovině Třetího věku zde sídlili hobiti, ne se přestěhovali do Eriadoru. A někteří Statové se sem později z Eriadoru vrátili.

Dále na jih se pak na západní straně údolí Anduiny rozkládal Lothlórien. Jižněji pak leželo na západní straně pole Celebrantu a na východní Hnědé země.

Anduina pak pokračovala přes Nehlubiny a peřeje Sarn Gebir do vysočiny Emyn Muil.