Pláně po levém břehu Anduiny na sever od Emyn Muilu a na jih od Temného hvozdu. Do této země prý kdysi odešly entky z Fangornu a založily zde veliké krásné zahrady. Ty ale byly zpustošeny a spáleny Sauronem při válce Posledního spojenectví a po entkách se slehla zem. Od té doby se tato oblast nazývá Hnědé země.
Z Hnědých zemí často hrozilo Gondoru nebezpečí z východu, protože to byla široká rovná oblast, kterou se mohli nájezdníci z Rhûnu snadno dostat až k Anduině a přeplavit se přes Nehlubiny. Proto také Narmacil I. postavil na západnm břehu řeky pevnůstky, které tomu měly zabránit, ale po nějaké době byly z větší části opuštěny, když se Gondor musel stále více soustřeďovat na přímé nebezpečí z jihu a východu a neměl dost sil na udržování této severní obranné linie.
Největší nájezd, který z této strany na Gondor přišel, byl veden Balchothy – divokým národem, který se usídlil v Hnědých zemích a v oblastech na jihovýchod od Temného hvozdu ve dvacátém šestém století Třetího věku. Balchothové se přeplavili přes Anduinu a na Poli Celebrantu se střetli s Gondorskou armádou, vedenou správcem Cirionem. Zároveň sešli skřeti z Mlžných hor, takže se Gondorští dostali do těžké situace, ze které je zachránil příjezd Eorla Mladého z Éothéodu na severu.
Po porážce v bitvě uprchl zbytek Balchothů na východ a od té doby zůstaly Hnědé země až do konce Třetího věku neobydlenou pustinou.