Nauglamír neboli trpasličí náhrdelník bylo nejproslavenější dílo trpasličích šperkařů Prvního věku. Trpaslíci z Ered Luin jej zhotovili pro krále elfů Finroda Felagunda a představoval vynikající spojení trpasličí zručnosti a klenotů, které Noldor přinesli z Valinoru. Přestože byl hustě posázen drahokamy, seděl na krku svého nositele lehce a propůjčoval mu obzvláštní krásu a eleganci.

Po vyplenění Nargotrondu zůstal v pokladu draka Glaurunga, kde jej později našel Húrin Thalion a donesl jej králi Thingolovi jako výplatu za péči o jeho syna Túrina.

Thingol posléze nechal trpasličí řemeslníky z Nogrodu upravit náhrdelník tak, že do něj zasadili silmaril – tím se osud náhrdelníku spojil s neblahým osudem silmarilů. Trpaslíky posedla touha po silmarilu a krále Thingola zavraždili. Náhrdelník se silmarilem pak nosila Lúthien a po její smrti jej zdědil její syn Dior. To vedlo k útoku Fëanorových synů a vyplenění Doriathu. S nauglamírem však unikla Diorova dcera Elwing, která našla útočiště v Ústí Sirionu.

Ani tam ale klenot nebyl v bezpečí před Fëanorovými syny; při jejich útoku se Elwing vrhla do moře, kde ji Ulmo proměnil v mořského ptáka a donesl na loď jejího muže Eärendila. Osud nauglamíru v této chvíli není známý, z vyprávění není zřejmé, jestli byla Elwing zachráněna i s nauglamírem. Buď se tedy nauglamír se silmarilem dostal spolu s Eärendile do Valinoru a následně na nebesa, a nebo skončil na dně moře.