Encyklopedie


Ar-Gimilzôr

Tar-Telemnar


Ar-Gimilzôr byl dvacátý třetí král Númenoru a velký nepřítel Věrných. Byl synem krále Ar-Sakalthôra a narodil se roku 2960 Druhého věku.

Oženil se s krásnou ženou jménem Inzilbêth, která byla příbuzná Pánů z Andúnië, a měli spolu dva syny, Inziladûna a Gimilkâda, mezi manželi však zvláště později bylo jen málo lásky. Gimilkhâd nevěděl, že jeho žena sama tajně patřila k Věrným a v tomto duchu také vychovala svého staršího syna, zatímco mladší Gimilkhâd byl v tomto mnohem více po svém otci (a Gimilzôr by také mnohem raději předal žezlo jemu, kdyby mu to tradice povolovala).

Gimilzôr nastoupil na trůn po smrti svého otce roku 3102 a brzy zavedl krutou politiku vůči Věrným. Hned po svém nástupu zcela zakázal používání elfských jazyků a trestal ty, kdo otevřeně vítali elfské lodě, dosud připlouvající z Eressëi, protože tyto elfy označoval za špehy Valar.

Jeho nepřátelství vůči Věrným a snaha překazit jejich kontakt s elfy ho nakonec vedly k politice masového přesídlování: Přinutil Věrné, kteří dosud sídlili převážně na západě ostrova, kolem přístavu Andúnië, aby se přestěhovali do Rómenny na východě, kde je také dal sledovat a snažil se je mít pod kontrolou. Mnoho Věrných proto opouštělo Númenor a stěhovali se do kolonií (zejména do Pelargiru), kde měli větší volnost. Ti, kteří na Númenoru zůstali až do jeho Pádu, ale nakonec byli za tuto Gimilzôrovu politiku vděční, protože přístup k přístavu na východě ostrova umožnil zbytku Věrných pod vedením Elendila a jeho synů uniknout Pádu a odplout na několika lodích do Středozemě.

Ar-Gimilzôr také zanedbával starodávné tradice, které dosud ze strachu dodržovali i pyšní králové před ním. Přestal pečovat o Bílý strom, který tak začal zvolna chřadnout. Jako první z králů také nikdy nevystoupil na Meneltarmu, aby projevil úctu k Eruovi a vedl hlavní nádoženské obřady Númenoru, Tři modlitby (ačkoli už jeho předchůdci jejich dodržování postupně stále více zanedbávali).

Zemřel roku 3177 a králem Númenoru se po něm stal jeho starší syn Inziladûn, který si zvolil panovnické jméno Tar-Palantír a pokusil se zvrátit následky špatné vlády svého otce.



zpět