Andúnië bylo velké přístavní město na severozápadě Númenoru. Přestože nikdy nebylo oficiálně hlavním městem, v počátečních dobách osídlení Númenoru to bylo největší město, protože leželo nejblíže ostrovu Tol Eressëa a často tam připlouvali Eldar, se kterými se lidé chtěli setkávat.

Král Tar-Elendil udělil panství nad městem Andúnië a okolními kraji své dceři Silmarien a jejím potomkům. Páni z Andúnië byli od té doby po královském rodě nejvýznamnější z Númenorských šlechtických rodů. Kromě toho v pozdějších dobách byli vůdci Věrných.

Král Tar-Minastir postavil na vysokém vrchu Oromet na pobřeží blízko Andúnië vysokou věš, ze které pak rád vyhlížel na západ.

V dobách úpadku Númenoru bylo okolí Andúnië krajem kde sídlilo nejvíce Věrných, jednak kvůli kontaktu s elfy (který ale nakonec kvůli královskému zákazu ustal), jednak pro ochranu, kterou jim poskytovali páni z Andúnië.

Posledním pánem Andúnië byl Amandil, který se vypravil na západ varovat Valar a prosit je o odpuštění za svůj lid. Jeho syn Elendil a Elendilovi synové Isildur a Anárion se s několika loďmi zachránili z Pádu a založili království Arnor a Gondor ve Středozemi.