Encyklopedie


Tar-Palantír

Ar-Inziladûn


Tar-Palantír
Lindórië
Gimilkhâd
14. pán z Andúnië
Valandil
Eärendur
16. pán z Andúnië

Tar-Palantir byl dvacátým čtvrtým králem Númenoru. Jeho rodné jméno bylo Inziladûn (adûnajsky "Květ západu"). Byl starším synem krále Ar-Gimilzôra. Jeho otec byl zapřísáhlým odpůrcem Valar a Eldar a zakázal ve své říši používání elfských jazyků. Avšak Inziladûnova matka Inzilbêth patřila potají k Věrným (její matka byla z rodu pánů Andúnië) a vychovala svého syna jako přítele elfů.

Inziladûn získal žezlo v temné době pro Númenor. Každý král od časů Tar-Atanamira mluvil proti Valar a zpochybňoval zákaz plavby na západ, kterým Númenorejce svázali. Inziladûn litoval tohoto konání svých předchůdců a měl v úmyslu je odčinit. Přijal podle staré tradice královské jméno v quenijském jazyce: Tar-Palantír ("Dalekozraký").

Opět zajistil náležitou péči a úctu Bílému stromu, protože měl předtuchu, že když Bílý strom zahyne, bude to znamenat konec linie králů. Tar Palantír také znovu dodržoval starodávné obřady a náboženské zvyklosti, jako byly Tři modlitby – třikrát ročně výstup na Meneltarmu k poctě Ilúvatara. Jeho blízkým přítelem a pomocníkem v jeho konání byl Númendil, sedmnáctý pán Andúnië.

Bohužel, Valar na Tar Palantírovo pokání neodpověděli a ani elfské lodě z Tol Eressëa už na Númenor nepřiplouvali. Neboť troufalost a špatnost předchozích králů byla příliš velká a protože většina númenorského lidu stále v srdci Valar odmítala. Tato skupina, která se dříve běžně nazývala "Královští", byla vedena Gimilkhâdem, Tar-Palantírovým vlastním bratrem, který byl ve všem podobný svému otci, a po Gimilkhâdově smrti pak jeho synem Pharazônem.

Tar Palantír byl stále více naplněn smutkem pro špatnost svého lidu a stále častěji trávil dny ve steré věži krále Tar.Minastira na západním pobřeží v naději, že se mu aspoň podaří zahlédnout na obzoru záblesk Eressey, ale ani toho mu nebylo dopřáno.

Tar-Palantír se oženil pozdě a měl pouze jedno dítě, dceru jménem Míriel. Podle tradic Númenoru se Míriel měla stát jeho dědičkou jako čtvrtá vládnoucí královna, a kdyby se tak bylo stalo, pravděpodobně by pokračovala v dobré vládě svého otce a dějiny Númenoru se mohly vyvíjet jinak. Byla však o své právo připravena svým bratrancem Pharazônem, který si ji proti její vůli vzal za ženu a zmocnil se žezla jako král Ar-Pharazôn.



zpět