Vstup z Šeré brázdy na Stezky mrtvých

Tajemný podzemní labyrint v Bílých horách pod Dwimorbergem - Strašidelnou horou. Severní vstup se nacházel v Černoboru, temném lese za Šerou brázdou, a jižní ústil do úzkého údolí u pramenů Morthondy na jižní straně hor.

Bylo to místo, kterého se obyvatelé Rohanu báli a nikdo živý, kdo tam kdy vstoupil, se nevrátil. Kdysi ve Druhém věku, v Temných rocích, než přišli ze západu Númenorejci, vybudovali toto místo Muži z hor, národ příbuzný pozdějším Vrchovcům. Dlouho žili pod stínem Saurona na východě a uctívali ho. Když ale po pádu Númenoru připluli Dúnedain a založili říše Gondor a Arnor, přísahal horský král Isildurovi u kamene Erechh věrnost a slíbil mu pomoc ve válce. Když pak Sauronova moc opět zesílila a chystal se útok na Gondor, vyzval Isildur muže z hor, aby splnili svou přísahu, ale oni odmítli Gondoru pomoct. Isildur pak jejich králi řekl: "Budeš posledním králem. A prokáže-li se Západ silnější než tvůj Černý pán, vkládám na tebe a na tvůj lid toto prokletí: Nikdy neodpočinete, dokud přísahu nesplníte. Tato válka totiž potrvá nespočetné roky a budete ještě jednou povoláni, než skončí." A oni uprchli, skrývali se v horách a neodvážili se do boji vyjít ani na straně Saurona. Po vítězství Posledního spojenectví se nestýkali s jinými lidmi a pomalu hynuli v neúrodných horských končinách. Od té doby ale okolo vrchu Erech a na všech místech, kde dřív žili, ležela hrůza z Mrtvých, kteří nespí.

Za dnů Arveduiho, posledního krále Arnoru (vládl 1967-1974), žil ve Fornostu Malbeth Věštec, který o Stezkách Mrtvých pravil:

Tak bylo dáno, že jednoho dne přijde Isildurův dědic, který Mrtvé zavolá do války a dá jim tak možnost, aby splnili svou přísahu a došli konečně pokoje, ale den, kdy se tak mělo stát, byl ještě hodně vzdálen.

Když se v zemi Calenardhon usídlili Seveřané z Éothéodu, založili svá osídlení nejprve na úbočích hor na severu, obrácená k rozlehlým pláním, ale po čase také hledali místa v horách, kde by mohli zbudovat útočiště v časech nouze. Tak přišlel druhý Rohanský král Brego se svým synem Baldorem i do Šeré brázdy. Tehdy došli až do Černoboru a chtěli vstoupit tajemnými dveřmi do podzemí, ale na prahu seděl stařec, letitý tak, že jeho roky nemohl nikdo sečíst, zvrásněný jako starý kámen. Nejdřív ho dokonce pokládali za kámen, protože se nehýbal a neřekl ani slovo, dokud se nepokusili obejít ho a vstoupit. A tu z něho vyšel hlas jako z hloubi země, a k jejich úžasu promluvil západní řečí: "Cesta je uzavřena." Zastavili se, podívali se na něj a viděli, že je ještě živ; nedíval se však na ně. "Cesta je uzavřena," opakoval jeho hlas. "Postavili ji ti, kdo jsou dnes mrtvi, a Mrtví ji střeží, dokud nepřijde čas. Cesta je uzavřena." Baldor se zeptal, kdy ten čas přijde, odpověď však nikdy nedostal. Stařec totiž v tu hodinu zemřel a padl na tvář; a lid Rohanu nikdy nezjistil víc o praobyvatelích hor.

V roce 2569 za Bregova panování byla dokončena Zlatá síň Meduseld. Tehdy se konala velká hostina a na ní se Baldor zapřísáhl, že vstoupí na Stezky Mrtvých a projde skrz. Nikdy se nevrátil a jeho otec o rok později zemřel žalem.

Od té doby se těchto míst okolní obyvatelé báli a nikdo netoužil tam vstoupit. Až roku 3019 přišel do Šeré Brázdy Dúnadan Aragorn se svou družinou, rozhodl se vstoupit na Stezky Mrtvých a jako právoplatný Isildurův dědic vyzvat Mrtvé, aby splinili svou přísahu. Prošli tak na jih ke kameni Erech, kde se shromáždilo vojsko Mrtvých a na Aragornovu výzvu vyrazilo do války do Pelargiru proti umbarským korzárům. Když splnili svou přísahu tím, že pomohli proti spojencům Nepřítele, udělil jim Aragorn volnost a zprostil je prokletí, takže mohli po staletích dojít pokoje.