Encyklopedie


Šerá brázda

Dunharrow

Firienfeld


Šerá brázda Šerá brázda; loučení Éowyn se Šedou družinou. V pozadí Dwimorberg - Strašidelná hora.
Starobylé hradiště v Bílých horách, vybudované neznámým národem hluboko v Temných rocích před příchodem Númenorejců do Středozemě. Když přijeli do Rohanu Seveřané z Éothéodu, byla Šerá brázda už dávno opuštěná. Od té doby ji používali jako úkryt v časech války. Za Dlouhé zimy 2758/9 se tady se svým lidem skryl Fréaláf, synovec krále Helma, zatímco zrádný Vrchovec Wulf obsadil Edoras. Na jaře pak Fréaláf sestoupil z hor, osvobodil Edoras a stal se králem, protože ostatní příbuzní zimu a válku nepřežili.
V roce 3019 se tu zdržel král Théoden předtím, než bylo svoláno vojsko pro jízdu na pomoc Gondoru. Bylo to místo ukryté vysoko v horách, jediný přístup vedl z Brázdné Doliny po silnici, která se jako had vinula mnoha zatáčkami vzhůru po strmém útesu. V každé zatáčce stála prastará kamenná socha, jako památka na původní obyvatele. Rohirové tyto sochy nazývali Púkelové. Po cestě nahoru mohli vyjet koně i povozy, ale byla by téměř nedobytná pro nepřítele, který by se tam pokoušel dostat, zatímco osazenstvo hradiště by přístup bránilo. Na konci prošla cesta, vysoko několik set stop nad planinou, úzkou soutěskou na horskou louku zvanou Firienfeld, nacházející se mezi třemi horami - Roháčem na jihu, Pilicí na severu a Dwimorbergem, strašidelnou horou, na východě. Šerá brázda byla místem, které umožňovalo utábořit se bezpečně v horách a v dobách Rohirů tu byly většinou postaveny sruby nebo stanový tábor, ale žádné kamenné budovy. Středem Firienfeldu procházela cesta dál, lemována po každé straně řadou vztyčených černých kamenů, časem už hodně poničených, do Černoboru, což byl zlověstný les pod Dwimorbergem, kde se nacházel vstup na Stezky Mrtvých.



zpět