I Radda z Blat

?

(II-XI z rodu Starorádů)

XII Gorhendad Starorád

XIII Isumbras I. Bral

(XIV-XXI z rodu Bralů)

XXII Hromželezo II.

XXIII Isumbras III.

XXIV Ferumbras II.

XXV Fortinbras I.

XXVI Gerontius

XXVII Hromželezo III.

Hildigrim

XXVIII Isumbras IV.

Adalgrim

XXIX Fortinbras II.

XXX Ferumbras III.

XXXI Paladin II.

XXXII Peregrin I.

XXXIII Faramir I.

Vladyka byl v Kraji osobností velkého významu a asi tím nejbližším, co měli hobiti k panovníkovi, přestože jeho význam byl zejména v čase míru jen symbolický. Byl to dědičný úřad; vladyka byl předsedou Krajového sněmu a kapitánem Krajové hotovosti a Zbrojného hobitstva, ale protože tyto pravomoci se uplatňovaly jen v časech krize, v dlouhém období míru před válkou o Prsten byl úřad vladyky spíše čestnou hodností (reálně větší význam měl úřad starosty Velké Kopaniny).

Po svém založení roku 1601 T. v. byl Kraj součástí království Arthedain a jeho obyvatelé byli přímými poddanými krále ve Fornostu. Teprve po zániku Severního království si roku 1979 zvolili vladyku ze svých řad, aby nahradil královskou autoritu.

Prvním vladykou se stal Radda z Blat a po něm následovali jeho potomci Starorádové. Z této rodiny pocházelo celkem dvanáct vladyků (které neznáme jménem) až po Gorhendada Staroráda, který roku 2340 překročil se svou rodinou Brandyvínu a založil Rádovsko. Protože tím odešel z původního území Kraje, vzdal se také úřadu vladyky, a ten přešel na rodinu Bralů, kteří jej drželi od té doby trvale - třináctým vladykou a prvním z rodu Bralů byl Isumbras I.

Prvních osm vladyků po Isumbrasovi neznáme jménem (podle číslování pozdějších vladyků můžeme ale usuzovat, že mezi nimi byli Hromželezo I., Ferumbras I., Paladin I. a Isumbras II.). Od dvaadvacátého vladyky, Hromželeza II., už máme posloupnost vladyků zaznamenanou v podrobném rodokmenu rodiny Bralů. Hromželezo II. sám byl významným vladykou; začal s hloubením Velkých pelouchů a zavedl reformu kalendáře, zvanou Krajový letopočet.

Za vlády Hromželezova syna Isumbrase III. napadli Kraj skřeti, které porazil vladykův mladší syn Bandobras.

Dalším významným vladykou byl Gerontius zvaný "Starý Bral", který se dožil 130 let a z toho 72 let držel úřad vladyky. Za jeho vlády prožil kraj Krutou zimu, kdy zamrzla Brandyvína a do Kraje pronikli bílí vlci.

Prvním vladykou který po dlouhé době využil vojenský význam své funkce, byl Paladin II.. Za jeho vlády se jistý Loto Pytlík ze Sáčkova prohlásil "šéfem" a chtěl řídit celý Kraj s pomocí najatých darebáků z divočiny. Paladin proti tomu protestoval a prohlásil, že jestli má někdo být šéfem, tak je to právoplatný vladyka. Nezůstal u slov, a když přišli darebáci do Bralska, zabil jich několik se svými lučištníky a podařilo se mu udržet Bralsko mimo šéfův vliv. Když pak začalo vymetení Kraje, poslal vladyka stovku hobitů pod vedením svého syna Peregrina do bitvy u Povodí, zatímco sám se vydal proti bandám darebáků usazených v Jižní čtvrtce.

Po Paladinovi nastoupil jeho syn Peregrin II. a poslední vladyka, o kterém máme zprávy, byl Peregrinův syn Faramir I. (pojmenovaný po Faramirovi, správci Gondoru).