Jižní čtvrtka byla jedna ze čtyř čtvrtek Kraje. Na severu hraničila s Východní a Západní čtvrtkou, jejím nejsevernějším bodem byl Tříčtvrtkový kámen. Východní a jihovýchodní hranici tvořila řeka Brandyvína, na jihu ohraničovaly Kraj bažiny. Jižní čtvrtkou procházela silnice, oddělující se od Velké cesty a vedoucí k jihovýchodu až ke Kamenitému brodu přes Brandyvínu. Na severu zasahovala do Jižní čtvrtky část Zelených kopečků.

Jižní čtvrtka nebyla pravděpodobně tak hustě osídlená jako Východní nebo Západní čtvrtka, které ležely podél Velké cesty, ale měla teplejší podnebí, a proto byla významnou zemědělskou oblastí Kraje. Zejména proslulá byla jako oblast, kde se pěstovalo nejlepší dýmkové koření – (prvním hobitem, známým jako jeho pěstitel, byl Tobold Troubil z Jižní čtvrtky).

Nejvýznamnější vesnicí v Jižní čtvrtce byly Dolany, mezi další patřil Náprstkov pod Zelenými kopečky.

Z velké části v Jižní čtvrtce (a na Blatech ve Východní čtvrtce) se usídlili Statové, kteří přišli z Vrchoviny kolem roku 1630. Proto měli i v pozdější době hobiti z Jižní čtvrtky mnoho statovské krve. Jižní čtvrtka byla místem prvotního vzestupu Lota Pytlíka ze Sáčkova – když navázal obchodní styky se Železným pasem, podařilo se mu shromáždit významný majetek a už před válkou o Prsten měl v Jižní čtvrtce významnou základnu, což mu pak pomohlo s ovládnutím celého Kraje, když se prohlásil šéfem. Také proto byla v Jižní čtvrtce nejsilnější posádka darebáků, které vyhnal vladyka Paladin II. se svými Braly.