Encyklopedie


Příbuzenský svár


Eldacar Gondorský Eldacar, dvacátý první král Gondoru
Castamir Gondorský Castamir Uchvatitel, dvacátý druhý král Gondoru

Občanská válka, která vypukla v Gondoru v polovině Třetího věku po nástupu krále Eldacara roku 1432 a zastavila do té dobytrvající vzestup moci Jižního království. Eldacar byl syn krále Valacara a seveřanské princezny Vidumavi, který se narodil ve Rhovanionu, když tam byl jeho otec na diplomatické misi. To se ale setkalo s odporem zvláště u obyvatel jižních provincií říše, kteří si zakládali na čistém númenorském původu a nesnesli představu, že by jejich král měl být částečně potomkem Seveřanů. Eldacarův nárok na gondorskou korunu byl oficiálně zpochybněn admirálem Castamirem, který pocházel taktéž z Anárionova rodu.

Castamirovi se podařilo získat z jižních provincií dostatečnou armádu svých následovníků, se kterou v roce 1437 přitáhl k Osgiliathu a dobyl jej. Při obléhání padl Eldacarův syn Ornendil a ve vodách Anduiny byl ztracen hlavní palantír. Eldacar se svými věrnými ale uprchl do Rhovanionu.

Castamir se prrohlásil králem, ale jeho vláda se brzy setkala s nespokojeností, pro změnu mezi obyvateli severních částí říše, neboť dbal pouze na rozvoj námořnictva a chystal se přesunout hlavní město do Pelargiru. Toho využil Eldacar, který po deseti letech vyhnanství přitáhl roku 1447 ze severu se spojenci ze Rhovanionu. V Gondoru se k němu přidalo mnoho lidí nespokojených s Castamirem a obě strany se střetly v bitvě u brodů Erui, kde byl Castamir Uchvatitel zabit.

Zbylí vzbouřenci pod vedením Castamirových synů se opevnili v Pelargiru a nějaký čas jej bránili, až následujícího roku unikli s většinou gondorského loďstva do Umbaru, ze kterého udělali svou pevnost a útočiště pro všechny nepřátele Gondorských králů. Takový byl původ Umbarských korzárů.



zpět