Lembas – cestovní chléb elfů

Lembas neboli cestovní chléb byla zvláštní potravina, kterou připravovali elfové.

Byly to oplatky opečené dohněda na povrchu, ale krémové barvy uvnitř. Dokud byly zabalené ve svém obalu z listů, vydržely čerstvé celé měsíce.

Jako první lembas připravila Yavanna ze zvláštního obilí, které rostlo v Amanu, a Oromë jim ho a tajemství jeho přípravy přinesl jako posilu při Velké pouti. Z úcty k Yavanně podle tradice lembas připravovaly jen elfské ženy a ochraňovala a rozdávala jej jen královna, z toho důvodu měla titul massánië neboli besain.

Melian jako královna Doriathu dala lembas Belegovi pro Túrina, čímž jim prokázala velkou přízeň. Túrin byl prvním smrtelníkem, který dostal lembas a i později se to dělo jen ve výjimečných případech.

Námořníci vyslaní Turgonem do Valinoru s prosbou o pomoc měli zapečetěné pouzdro s lembasem jako železnou zásobu pro jejich dalekou cestu. Voronwë po svém ztroskotání lembas využil a podělil se o něj s Tuorem na svém putování z Vinyamaru do Gondolinu.

Númenorejci se inspirovali elfy a také měli ve zvyku nosit na daleké cesty zpečetěný balíček s trvanlivým cestovním chlebem. Nejednalo se ale o pravý elfský lembas, ale jen o lidskou napodobeninu.

Ve Třetím věku Galadriel věnovala Společenstvu prstenu zásobu lembasu zabaleného v listech mallornů. Frodo a Sam se jím živili po velkou část své cesty z Lothlórienu do Mordoru.