| |
Vili PotměchuťBill Ferny | |
Vili Potměchuť byl člověk z Hůrky, který žil v posledním domě u Jižní brány. Mezi poctivými občany Hůrky měl špatnou pověst; byl nedůvěryhodný a známý tím, že za peníze se neštítil žádné špatnosti.
V roce 3018 začal sloužit jako špeh Černých jezdců (nazgûlů), kteří se dostali do okolí Hůrky ve své honbě za Jedním prstenem. V této roli se jeho společníkem stal Šilhavý Jižan (jeden z přistěhovalců z jihu) a zřejmě také vrátný Jindra Kozílist.
28. září 3018 byl Vili Potměchuť u Skákavého poníka svědkem výstupu, kdy jistý „pan Podhorský“ na místě zmizel. Potměchuť se svým společníkem to záhy nahlásili jednomu z nazgûlů, s nímž se sešli u Potměchuťova domku. Shodou okolností se nedaleko ocitl Smíšek Brandorád, který předtím sledoval nazgûla ulicemi Hůrky. Prstenový přízrak Smíška působením černého dechu omráčil, načež se Vili Potměchuť s jižanem chystali odnést jej do domu, ale včas byli vyrušeni příchodem hobita Noba s lucernou a vyklidili prostor.
Ještě té noci se pak vloupali do hobitích pokojů v hostinci u Skákavého poníka ve snaze najít a unést Nositele Prstenu, což se jim nepoodařilo (protože hobiti té noci nespali ve svých pokojích, ale spolu s Chodcem v salónku. Vili se svými společníky pak ještě otevřeli stáje a nechali utéct všechny koně.
Ráno tak byl v celé Hůrce pro cestovatele k dispozici jen jeden poník, ubohé podvyživené zvíře ve vlastnictví Viliho Potměchutě. Vili ho prodal, ale za dvanáct stříbrných penízků, což byla několikanásobně přehnaná cena, čímž si na celé věci ještě o něco více přivydělal.
Při odchodu Froda a jeho společníků z Hůrky provházeli okolo Potměchuťova domku u Jižní brány. Vili se jim posmíval, za což dostal od Sama hozeným jablkem do hlavy.
Později, když k Hůrce přišlo více nepřátelských přistěhovalců, Vili Potměchuť a několik dalších jim otevřelo brány. Po krátké bitvě však byli cizinci poraženi a zahnáni a Vili Potměchuť odešel s nimi. Připojil se pak k Šarkanovým Darebákům v Kraji a měl za úkol střežit bránu na mostě přes Brandyvínu a velel tam oddílu Krajníků. Když ale na podzim 3019 dorazili k mostu Frodo a jeho společníci, Vili Potměchuť jim nedokázal zabránit v přechodu přes most. Cestovatelé se s ním rychle vypořádali a jeho bývalý poník mu uštědřil pořádný kopanec, načež Vili Potměchuť utekl do noci.