Encyklopedie


Tar-Meneldur

Írimon, Elentirmo


Královská svatba na Númenoru Svatba Meneldura a Almarian ve městě Armenelosu, v pozadí Meneltarma

Tar-Meneldur
Almiel
Almarian
Ailinel
Tar-Elendil
Silmariën
Isilmë
Vëantur
Soronto
Tar-Ancalimë
Tar-Amandil
Vardamir Nólimon
Tar-Anárion

Tar-Meneldur byl pátým králem Númenoru. Narodil se roku 543 D. v.. Přestože byl nejmladší z dětí krále Tar-Elendila, byl následníkem trůnu on, protože byl jediným synem a podle starého nástupnického řádu nemohly ženy nastoupit na trůn. Meneldurovo rodné jméno bylo Írimon.

Během vlády jeho otce, krále Tar-Elendila, se začali Númenorejci plavit na východ a roku 600 se kapitán královského loďstva Vëantur poprvé dostal zpět do Středozemě. Přestože Meneldur sám moře nijak v lásce neměl, zamiloval se do Vëanturovy dcery Almarian a oženil se s ní. Spolu měli syna Anardila (pozdějšího krále, známého spíše pod jménem Tar-Aldarion) a dvě dcery, Ailinel a Almiel.

Meneldurovou největší vášní bylo pozorování hvězd, což mu získalo přízvisko Elentirmo. Proto si postavil věž v nejsevernější části Númenoru, na poloostrově Forostar, kde byl nejčistší vzduch pro pozorování hvězd. Usadil se tu natrvalo a věnoval se hvězdářství a teprve když roku 740 jeho otec abdikoval a Meneldur zdědil žezlo, přestěhoval se zpět do hlavního města Armenelosu. Hvězdy jej však zajímaly i po zbytek jeho života.

Meneldurův syn Aldarion byl podobný svému dědovi Vëanturovi ve své lásce k moři, což vedlo k mnoha sporům, neboť Meneldur nepovažoval za příliš vhodné, aby se syn krále plavil do Středozemě a zůstával pryč i několik let (byť život Númenorejců byl delší než život běžných lidí). Meneldur však byl mírné a rozvážné povahy, a proto téměř vždy nakonec svému synovi vyhověl a svolil k jeho cestám, byť s postupujícím časem stále s větší nechutí.

Roku 800 přikázal Meneldur svému synovi, aby přestal s námořními cestami, neboť Aldarion dosáhl věku, kdy měl být podle númenorských tradic být oficiálně prohlášen dědicem trůnu. Několik let zůstávali otec i syn usmířeni, ale nakonec se Meneldur nechal přesvědčit, aby svolil k další cestě. Poté se ale znovu Aldarion vypravil proti vůli krále, což mnozí pokládali za něšťastné a Meneldur byl zarmoucen, neboť tušil, že tento nepokoj nevěstí nic dobrého.

V té době Meneldur a Almarian také doporučovali svému synovi, aby se oženil, protože doufali, že manželství by jej mohlo odradit od jeho cest. V domácnosti královny byla jedna dívka jménem Erendis, která upoutala princovu pozornost. Nakonec se s ní oženil roku 870, ale jejich manželství nebylo šťastné, protože Aldarion nedokázal potlačit svou touhu po cestách.

Roku 882 přinesl Aldarion svému otci dopis ze Středozemě, v němž elfský král Gil-galad varoval před rostoucím stínem na Východě, což byla znovu povstávající moc Saurona. Z dopisu se však Meneldur také dozvěděl o tom, jako velkou pomocí byl Aldarion a jeho mořeplavci pro Gil-galada, a tak prominul svému synovi mnoho z jeho umíněnosti. Po zvážení této nové hrozby se však rozhodl k nečekanému kroku: Vzdal se žezla ve prospěch Tar-Aldariona mnohem dříve, než bylo zvykem, protož usoudil, že v nadcházejících časech vyžadujících intenzivnější kontakt se Středozemí a tamními elfy a lidmi bude Aldarion lepším vladařem než on sám.

Tar-Meneldur předal žezlo svému synovi roku 883 a odešel na odpočinek, možná se přestěhoval opět do své věže ve Forostaru, kde se věnoval sledování hvězd. Žil ještě 59 let, ale už se nechtěl podílet na vládě, dokonce odmítl i funkci regenta, když se jeho syn, jako první vládnoucí král, vydal opět na výpravu do Středozemě. Zemřel roku 942.



zpět