Erendis byla dcerou Beregara a Núneth. Oplývala typickými rysy Bëorova domu (štíhlá postava, tmavé vlasy a jasné šedé oči). V otci Beregarovi kolovala krev Bëorových potomků, ačkoliv nepocházel z královské linie Elrosovy. Podle genealogické tabulky Bëorova rodu pocházela Erendis z Bereth, jež byla sestrou Baragunda a Belegunda, a tedy tetou Morwen, matky Túrinovy a Rían, matky Tuorovy.

Erendis velmi milovala ostrov Númenor a jeho přírodu. Její nejoblíbenější oblastí byla Emerië. Stala se Manželkou šestého krále Númenoru Tar-Aldariona. Aldarion našel zalíbení v moři a vzdálených zemích. Vytvořil Cech podnikavých (Uinendili), organizoval dlouholeté plavby ke břehům Středozemě, kde budoval přístavy, učil se u Círdana stavbě velkých lodí a pomáhal Gil-Galadovi. Erendis však nebyla z dlouhověkého rodu. Když uplynuly čtyři roky od narození jejich jediného dítěte - dcery Ancalimë, Aldarion opět vyjel na moře (na lodi zvané Hirilondë), avšak slíbil manželce, že se nezdrží déle, než dva roky. Láska Erendis ochladla a ona zanevřela na všechny muže. Odstěhovala se s Ancalimë z Armenelosu do Emerië. Aldarion se vrátil až po pěti letech, ale Erendis ho již nemilovala a vlastní dcera, které již bylo devět let, ho nepoznávala.

Ancalimë začala trávit své dny střídavě v Armenelosu u otce a v Emerië u matky. Po dosažení devatenáctého roku života byla prohlášena za královu dědičku a v roce 1075 se stala první vládnoucí královnou Númenoru - Tar Ancalimë.

Okolnosti smrti Tar Elestirnë jsou jen mlhavé a nepřesné. Ve dnech svého stáři zůstala osamocena a Ancalimë se o matku příliš nestarala, ani nevyhledávala její společnost. Erendis se rozhodla opět se setkat s Aldarionem, který koncem prvního tisíciletí Druhého věku podnikl svou poslední (jak se později ukázalo) plavbu do Středozemě. Údajně se však měl brzy vrátit na Númenor. Námořníkova žena opustila Emerië a vydala se k přístavu Rómenna. Dále jsou známa jen slova naznačující příčinu smrti: Erendis zahynula ve vodě roku 985.