Kalendáře

Trpasličí kalendář


„První den trpasličího nového roku,“ řekl Thorin, „je, jak by měl každý vědět, první den posledního měsíce na podzim před prahem zimy. Dodnes mu ještě říkáme Durinův den, když se na podzim naposledy ukáže měsíc na obloze ještě za slunce. Ale bojím se, že to nám moc nepomůže, protože dneska se vymyká našim vědomostem určit, kdy takový čas zase nastane.“ H III

V Dodatku D k Pánu prstenů jsou velice detailně popsány propracované kalendáře elfů, lidí i hobitů a jejich vzájemné vztahy. Kupodivu tu ale Tolkien vůbec nezmiňuje kalendář trpaslíků; jediné údaje, které o něm máme, tak pocházejí ze zmínek v Hobitovi.
Jak to ale u Tolkiena bývá časté, můžeme i z jedné věty odvodit velké množství informací. Je zřejmé, že trpaslíci měli lunární kalendář. Náš dnešní kalendář, a stejně tak i všechny kalendáře popsané v Dodatku D, jsou solární kalendáře: Jsou tedy založené na pohybu slunce po obloze a jeho ročním cyklu, který zahrnuje slunovraty a rovnodennosti. Lunární kalendář představuje zajímavou alternativu, kdy je jako základ pro sestavení kalendáře brán místo slunce měsíc a jeho fáze, a trpaslíci podle všeho používali kalendář tohoto typu.
Trpasličí lunární kalendář byl pravděpodobně ještě všobecně používán, dokud trpaslíci sídlili v Ereboru. Tehdy byl také zbudován tajný vchod a nakreslena Thrórova mapa s pokynem "Postav se k šedému kameni až zaťuká drozd a zapadající slunce posledním paprskem Durinova dne ukáže na klíčovou dírku" H III. V době příběhu Hobita ale byla už jeho znalost pozapomenuta, protože Thorin říká, že "dneska se vymyká našim vědomostem určit, kdy takový čas zase nastane.".
Zdá se také pravděpodobné, že trpasličí kalendář rozlišoval lunární měsíce, ale nikoli týdny. Tento kalendář pravděpodobně přejali Seveřané a od nich pak hobiti, dlouho předtím, než se setkali s Eldar. "Hobiti píší, že za svého putování ještě neměli 'týden'" TC, ale měli 'měsíce', jež se více méně řídily podle lunárních fází" TC. Lunární kalendář je založen na rozdělení času na období zhruba čtyř týdnů, během nichž se měsíc změní z novu na úplněk a zase zpět na nov. Tento přístup má jednu základní výhodu, kterou solární kalendáře postrádají – měsíc sám slouží jako ukazatel času a jeho fáze jasně ukazují průběh jednotlivých kalendářních měsíců. Ukazuje se to na na Samově reakci, poté, co Společenstvo opustilo Lothlórien a Sama udivilo, že měsíc byl v jiné fázi, než by čekal: "Je to náramně divné. Měsíc je stejný jako v Kraji a v Divočině, nebo by měl být. Ale buď neběhá, jak má, nebo neumím počítat. Vzpomeňte si, pane Frodo, že ubýval, když jsme leželi na stromě na podlaži; počítám, že to byl tak týden po úplňku. A včera jsme byli týden na cestě, a hup! vyskočí nový měsíc."PP II 9 Sam tu uvažoval o měsíci jako o univerzálních hodinách, a podobná myšlenka vedla i ke vzniku mnoha kalendářů v našem světě.
Řízení kalendáře měsíčními fázemi namísto slunce může být užitečné z jednoho hlediska, ale nese to s sebou také jednu velkou nevýhodu. Lunární rok (dvanáct lunárních měsíců) je dlouhý jenom 354 dní – o jedenáct dní méně než solární rok. Za každý solární rok, který uplyne, se lunární kalendář posune dozadu o více než týden. To je mnohem více, než jenom drobný technický problém, protože průběh ročních období se řídí solárním rokem, nikoli lunárním. Každé datum se ve vztahu solárního a lunárního kalendáře posune o šest měsíců zhruba za sedmnáct let: letní měsíce se přesunou do zimy během méně než jedné generace.
Trpaslíci, jak se zdá, zvolili přímé řešení - jejich kalendář se každý rok znovu přizpůsoboval solárnímu roku.Když Thorin říká, že jejich rok začíná v "první den posledního měsíce na podzim", má tím na mysli, že existuje určitý bod, ve kterém se lunární kalendář přizpůsobuje v závislosti na solárním. Trpasličí kalendář tak nebyl založený na nějakých matematických výpočtech, ale na pozorování. Je celkem pravděpodobné, že skalní věž na horním konci Nekonečných schodů v Khazad-dûm byla určena spíš pro astronomické pozorování než jako strážní věž.
Pravděpodobně nejzajímavější výsledek tohoto systému je ten, že trpasličí roky mají proměnlivý počet měsíců: Někdy dvanáct, někdy třináct. Tolkien tento přestupný měsíc (který by se vyskytoval poměrně často) nezmiňuje přímo, ale v trpasličím kalendáři podle všeho musel existovat.
Tolkien sice trpasličí kalendář nepopsal přímo, ale existují určité indicie, které napovídají, že zvažoval takovouto podobu kalendáře: Tímto způsobem funguje židovský kalendář, který je také formálně lunární, ale je regulován vůči solárnímu roku častým přidáváním přestupného měsíce. To je důležitější skutečnost, než by se mohlo na první pohled zdát, protože Tolkien vytvořil poměrně zřetelné kulturní a historické paralely mezi jeho Khazâd a židovským národem. Je například známo, že trpasličí jazyk Khuzdul je jak gramaticky tak foneticky inspirovaný hebrejšrinou, trpaslíci také podobně jako židé byli vyhnáni ze své vlasti a nuceni žít mezi jinými národy. S přihlédnutím k těmto skutečnostech působí poměrně pravděpodobně, že trpasličí lunární kalendář představoval další z těchto paralel.
Všechno, co tu bylo napsáno, vychází z několika Thorinových vět v Hobitovi. Samozřejmě nemůžeme s jistotou říct, jestli Tolkien skutečně do podrobna zvažoval tyto důsledky pro podobu trpasličího kalendáře. Je jisté, že fungování kalendářů rozumněl velmi dobře: Jeho uměle vytvořené kalendáře v Dodatku D jsou krásně zkonstruované a v jistém smyslu se jedná o vylepšení reálných kalendářů: Starobylá myšlenka "vyrovnání" kalendáře se slunovraty a rovnodennostmi je například základem mnoha Tolkienových kalendářů – náš Gregoriánský kalendář je proti tomu asi o deset dní vychýlený (rozdíl mezi zimním slunovratem a Novým rokem).
Zdá se nepravděpodobné, že by Tolkien takto promyšleně konstruoval kalendáře elfů, lidí i hobitů a přitom úplně zapomněl na trpaslíky. Je ale možné, že o trpasličím kalendáři uvažoval, ale usoudil, že je natolik komplikovaný a odlišný od toho našeho, že by bylo příliš složité ho detailně popisovat, a místo toho zůstal u naznačení jeho existence jen v několika zmínkách.


Zdroje:



zpět