Felaróf byl první z komoňstva – vznešeného rodu koní, kteří žili stejně dlouho jako lidé, byli rychlí, inteligentní a rozuměli lidské řeči. Felaróf žil v severním údolí Anduiny v polovině třetího tisíciletí Třetího věku. Léod, pán Éothéodu, se jej pokoučel zkrotit, ale kůň ho zabil. Léodův syn Eorl přísahal, že koně zkrotí a pronásledoval jej tak dlouho, až e mu to podařilo a Felaróf se mu podvolil, když mu Eorl řekl, že je viníkem smrti jeho otce. Pak se stal Eorlovým koněm a jel s ním na jih do bitvy na poli Celebrantu.

Felarófovi potomci pak žili v Rohanu, nazývali se komoňstvo a nosili jedině potomky Eorlovy – krále Marky. Jedinou výjimkou byl nejslavnější z nich, Stínovlas, který se stal koněm Gandalfa Šedého.