Brandir byl muž z Brethilu z Halethina domu a šestý Halad (náčelník Haladin). Byl synem Handira, pána Haladin, a Beldis z Bëorova rodu. Narodil se roku 465 P. v. a dostal jméno po bratrovi své matky.

Brandir utrpěl v dětství zranění, jehož následkem byl po zbytek svého života chromý. Nikdy proto nebyl válečníkem, ale zato se s velkým zájmem věnoval rostlinám, stal se velkým znalcem bylin a zkušeným léčitelem.

Když jeho otec roku 495 zemřel, zdědil po něm Brandir náčelnictví lidu Haladin. Následujícího roku Brandir přijal do Brethilu Túrina Turambara, přestože s nelibostí nesl jeho podporu otevřenému boji proti skřetům na hranicích Brethilu. Brzy na to uplatnil své léčitelské schopnosti, když jeho lidé přivedli mladou ženu v horečkách, která nebyla schopna mluvit ani vzpomenout si na svou minulost. Nazvali ji Níniel, ale ve skutečnosti to byla Nienor, Túrinova sestra. Brandir se do Níniel zamiloval, ale Níniel si zvolila Turambara. Brandir, který měl nejasné obavy, se ji snažil od sňatku odradit, ale nakonec se Níniel za Turambara provdala.

Brandirova neschopnost vést svůj lid do boje se ukázala jako značný problém a po třech letech, kdy Túrin Turambar pobýval v Brethilu, stal se faktickým vůdcem Haladin on, zatímco Brandirovi přestali naslouchat. To se naplno ukázalo, když Brethilu začalo hrozit akutní nebezpečí v podobě draka Glaurunga. Túrin se chopil vedení obranné akce, Brandir byl veřejně pokořen a s trpkostí se zřekl svého titulu náčelníka Haladin. Stal se svědkem odhalení pravé totožnosti Níniel z úst umírajícího draka Glaurunga a následně její smrti, když se vrhla do soutěsky Cabed-en-Aras. Následně sám toto odhalení sdělil Túrinovi, ale ten mu neuvěřil a v hněvu jej zabil svým mečem Gurthangem.