| |
Východní zeď Rohanu | |
Západní okraj Emyn Muilu, spadající příkře do pastvin Východní poloniny Rohanu. Vrchy končily skalní stěnou, podobnou útesům na mořském pobřeží, kterou Rohirové viděli jako východní zeď své země. Je pravděpodobné, že tento útes obkružoval pahorkatinu i z jihu, protože na jižním okraji Emyn Muilu spadala Anduina náhle dolů Rauroským vodopádem.
Útes nebyl nepřekročitelnou překážkou: na některých místech byla skalní stěna přerušena průrvami a stržemi, kudy bylo možno dostat se nahoru či dolů. Takovou cestu použili také Aragorn, Legolas a Gimli, když stopovali skřetí tlupu, jež unesla Smíška s Pipinem.
Útes nebyl nepřekročitelnou překážkou: na některých místech byla skalní stěna přerušena průrvami a stržemi, kudy bylo možno dostat se nahoru či dolů. Takovou cestu použili také Aragorn, Legolas a Gimli, když stopovali skřetí tlupu, jež unesla Smíška s Pipinem.
Hřeben, na němž druhové stáli, jim strmě ubíhal pod nohama. Více než dvacet sáhů doleji byla široká hrbolatá římsa, jež náhle končila svislým srázem: Východní zdí Rohanu. Tím končil Emyn Muil a před nimi se do nedohledna táhly zelené pláně Rohirů.
...
Stopa je vedla po vrcholku valu na sever, až přišli k hluboké průrvě, kterou ve skále vymlela hlučně padající bystřina. Úzkou strží sestupovala na planinu hrubá stezka podobná strmému schodišti.
...
Stopa je vedla po vrcholku valu na sever, až přišli k hluboké průrvě, kterou ve skále vymlela hlučně padající bystřina. Úzkou strží sestupovala na planinu hrubá stezka podobná strmému schodišti.