Básně ze Společenstva prstenu
Merry Inn Song / Píseň Veselá hospoda
There is an inn, a merry old inn
beneath an old grey hill,
And there they brew a beer so brown
That the Man in the Moon himself came down
one night to drink his fill.
The ostler has a tipsy cat
that plays a five-stringed fiddle;
And up and down he runs his bow,
Now squeaking high, now purring low,
now sawing in the middle.
The landlord keeps a little dog
that is mighty fond of jokes;
When there's good cheer among the guests,
He cocks an ear at all the jests
and laughs until he chokes.
They also keep a horned cow
as proud as any queen;
But music turns her head like ale,
And makes her wave her tufted tail
and dance upon the green.
And O! the rows of silver dishes
and the store of silver spoons!
For Sunday there's a special pair,
And these they polish up with care
on Saturday afternoons.
The Man in the Moon was drinking deep,
and the cat began to wail;
A dish and a spoon on the table danced,
The cow in the garden madly pranced,
and the little dog chased his tail.
The Man in the Moon teek another mug,
and rolled beneath his chair;
And there he dozed and dreamed of ale,
Till in the sky the stars were pale,
and dawn was in the air.
Then the ostler said to his tipsy cat:
"The white horses of the Moon,
They neigh and champ their silver bits;
But their master's been and drowned his wits,
and the Sun'll be rising soon!"
So the cat on his fiddle played hey-diddle-diddle,
a jig that would wake the dead:
He squeaked and sawed and quickened the tune,
While the landlord sheek the Man in the Moon:
"It's after three!" he said.
They rolled the Man slowly up the hill
and bundled him into the Moon,
While his horses galloped up in rear,
And the cow came capering like a deer,
and a dish ran up with the spoon.
Now quicker the fiddle went deedle-dum-diddle;
the dog began to roar,
The cow and the horses stood on their heads;
The guests all bounded from their beds
and danced upon the floor.
With a ping and a pang the fiddle-strings broke!
the cow jumped over the Moon,
And the little dog laughed to see such fun,
And the Saturday dish went off at a run
with the silver Sunday spoon.
The round Moon rolled behind the hill,
as the Sun raised up her head.
She hardly believed her fiery eyes;
For though it was day, to her suprise
they all went back to bed.
Znám já hospodu, starou hospodu
rád se tam jdu potěšit;
dobré pivo tam vždycky vaří se,
až k nim přišel sám člověk z měsíce,
jednou večer pivo pít.
Jejich podomek, ten má kocoura,
kterej na skřipky umí hrát;
jednou vysoko vrže písničku,
potom dole zas bručí chviličku,
všecičko zafidlá.
Hostinský zase pejska má,
ten má vtipy hrozně rád;
když se povede pěkná zábava,
ucho natáhne, smíchem štěkává,
může se potrhat.
Taky kravičku mají rohatou,
pyšnou jako princezna;
když jí muzika stoupne do hlavy,
chvostem zamává, skočí do trávy,
hnedle se do tance dá.
A těch mističek, celých ze stříbra,
a těch stříbrných lžic!
Jeden zvláštní pár berou v neděli,
aby tak všichni hosté věděli,
že jich mají víc.
Člověk z Měsíce pije zhluboka,
kocour mňouká ostošest,
miska se lžící tančí po stole,
kráva hopkuje vzadu v stodole,
vlastní chvost si honí pes.
člověk z Měsíce vypil ještě džbán,
pak se pod stůl skutálel;
a tam o pivu snil si sladký sen,
hvězdy blednou však, málem svítá den,
on vám o tom nevěděl.
Řekne podomek: "Milý kocoure,
bílí koně z Měsíce
hlučně řehtají, uzdu hryzají,
ale pán jim spí, marně čekají,
slunko vyjde ve chvilce!"
A hned kocour mydlí fidli fidli,
že by mrtvý vstal;
vrže rychleji, vrže velice,
Zatím hostinský mužem z Měsíce,
pěkně zatřepal.
Muže z Měsíce vlekli do kopce,
složili ho v Měsíci,
koně za nimi rychle pádili,
kráva, jako kdyby ji honili,
za ní miska s lžící.
Kocour dál mydlí fidli fidli,
rozštěkal se pes,
koně s krávou už stojí na hlavě,
hosti skáčou ven při té zábavě,
jako když je chytne běs.
Ping a pong - struny pukají!
Kráva měsíc přeskočí,
pejsek, ten se vám tomu hrozně smál,
miska sobotní klidně běží dál,
lžička se k ní přitočí.
Sotva měsíček padl za kopec,
slunko hlavu pozvedá;
očím ohnivým málem nevěří:
Vždyť je bílý den, vždyť nešeří,
tak proč jdou všichni spát.
Zveřejněno: 25. září 2004
zpět