Písmo
Beleriandský mód tengwar
Tento mód, jak název napovídá, vznikl v
Beleriandu v Prvním věku. Byl určený v prvé řadě pro zápis sindarštiny. Sindarština se sice původně psala pomocí Daeronových run (
angerthas), ale Noldor, kteří přišli do Beleriandu, brzy vymysleli způsob, jak sindarštině přizpůsobit své tengwar.
Beleriandský mód je založen na
quanta sarmë, tedy "plném zápisu", kdy jsou samohlásky psány samostatnými písmeny na rozdíl od
klasického módu, kde jsou samohlásky reprezentovány pouze diakritickými znaménky
tehtar nad písmeny. Je to proto, že pro jazyky jako sindarština diakritický způsob zápisu samohlásek není příliš vhodný.
Tabulka níže ukazuje význam jednotlivých písmen v beleriandském módu na základě nápisů v tengwar napsaných v Pánu prstenů. Hvězdičkou jsou označeny neověřené, ale pravděpodobné významy.
Základní písmena
tyellë |
I. tincotéma |
II. parmatéma |
III. calmatéma |
IV. quessetéma |
1. |
tinco |
parma |
calma |
quesse |
|
t |
|
p |
|
c |
|
- |
2. |
ando |
umbar |
anga |
ungwe |
|
d |
|
b |
|
g |
|
*gw |
3. |
súle |
formen |
aha |
hwesta |
|
th |
|
f |
|
ch |
|
- |
4. |
anto |
ampa |
anca |
unque |
|
dh |
|
v |
|
- |
|
- |
5. |
númen |
malta |
noldo |
nwalme |
|
nn |
|
mm |
|
*ng |
|
- |
6. |
óre |
vala |
anna |
wilya |
|
n |
|
m |
|
o |
|
w |
Poznámky k základním písmenům
- - ampa - koncové v se někdy v sindarštině přepisuje jako f, ale v tengwar se používá vždy písmeno .
- - noldo představuje pravděpodobně ng pouze na konci slova, kde se nevyslovuje jako dvojice hlásek, ale jako jedna souhláska na způsob anglických slov sing nebo ring. V jiných případech se ng zapisuje pomocí písmene a nosovkové tehty: (viz tehta
níže).
Přídatná písmena
rómen |
arda |
lambe |
alda |
|
r |
|
*rh |
|
l |
|
*lh |
silme |
silme nuquerna |
esse |
esse nuquerna |
|
s |
|
y |
|
- |
|
- |
hyarmen |
hwesta sindarinwa |
yanta |
úre |
|
h |
|
*hw |
|
e |
|
u |
osse |
vala |
|
gasdil |
|
a |
|
*mh |
|
i |
|
' |
Poznámky k přídatným písmenům
- - ampa a - alda - použití těchto znaků v beleriandském módu není ověřené, ale víme, že se všeobecně často používaly pro zápis neznělého r (rh) a l (lh). Tyto hlásky se v sindarštině vyskytují a je třeba je nějakými znaky zapsat, takže je velmi pravděpodobné, že se pro ně používají právě a . Například: - ngaurhoth, - Lhûn.
- - hwesta sindarinwa je, jak název napovídá, varianta písmene vytvořená speciálně pro sindarštinu a slouží pro zápis neznělého w, které se v sindarštině přepisuje jako hw. Například
- a - tengwar představující samohlásky a a i se někdy zapisují s tečkou nad sebou, tedy a . Tečka nemá žádný vliv na výslovnost, ale slouží pouze k tomu, aby nedošlo k záměně za jiné znaky (například stojící vedle sebe by mohlo být zaměněno za ).
pro i je možné použít jak , tak .
- - vala s háčkem dolů představuje změněnou výslovnost hlásky m, která se blíží v a přepisuje se jako mh ne ve všech verzích sindarštiny se ale tato hláska vyskytuje.
- - gasdil (halla - tento znak může být použit ve slovech, kde původně bylo g, ale vlivem hláskových změn se přestalo vyslovovat.
Změny souhlásek
Zdvojené souhlásky
Pro
nn a
mm existují speciální znaky,
a
. Ostatní zdvojené souhlásky se musí zapisovat dvojicí znaků, např.:
-
ll.
Nosovky
Vodorovná čára nebo jemná vlnovka nad písmenem značí, že před danou souhláskou předchází nosovka ze stejné sady, to znamená obyčejně
n jen ve druhém sloupci v tabulce
m. Například
-
nt,
-
mp,
-
ng. Ale v případě složených slov, kde se vedle sebe dostane nosovka a další souhláska ze dvou různých částí slova, jsou zasány oddělenými písmeny, například
spíše než
. Příklad:
-
Thingol,
-
Mindeb,
-
palan-diriel.
Labializace
Tehta
označuje labializaci souhlásky, což se přepisuje jako následující
w, například:
-
dw,
-
nw,
-
rw. Pro zápis
hw se používá speciální písmeno
. Kromě toho by podle logiky uspořádání základních hlásek bylo pravděpodobně možné použít
pro
gw, ale takové využití není nikde ověřené.
gw je stejně tak dobře možné zapsat jako
.
Změny samohlásek
Samohlásky se v základní podobě zapisují jednotlivými písmeny:
-
a,
-
e,
-
i,
-
o,
-
u,
-
y.
Dlouhé samohlásky
V přepise sindarštiny se rozlišuje dvojí délka samohlásek, označená buďto čárkou nebo cirkumflexem (stříškou), například
ó a
ô. Při zápisu v tengwar se tento rozdíl nezohledňuje a dlouhé samohlásky se vždy zapisují pomocí tehty
, například:
-
tâl,
-
hên,
-
dínen,
-
Lothlórien,
-
Barad-dûr,
-
i mrýg.
Dvojhlásky
Dvojhlásky se zapisují různým způsobem podle toho, z jakých samohlásek se skládají:
- Pro dvojhlásky končící na i se používá zápis, kdy se použije písmeno první samohlásky a i je symbolizováno dvěma tečkami nad ním: - ai, - ei, - ui.
- Dvojhláska au/aw se zapisuje s použitím výše tehty
která symbolizuje -w stejně jako u souhlásek, tedy .
- Další dvojhlásky se zapisují prostou kombinací písmen: - ae, - oe. Stejný zápis je ale možný i pro výše zmíněné dvojhlásky.
Příklady textu
Aníron teithad i lam Thingol a Daeron o Beleriand iuithad i thiw Fëanor.
"Chci zapisovat jazyk Thingola a Daerona z Beleriandu s použitím Fëanorova písma."
Annon edhellen, edro hi ammen!
Fennas nogothrim, lasto beth lammen!
Ónen i-Estel Edain, ú-chebin estel anim.
Zdroj:
Amanyë Tenceli
Zveřejněno: 2. listopad 2009
zpět