Kalendáře
Lidské kalendáře
Prvnímu kalendáři, který se rozšířil mezi lidmi, se říká královský letopočet. Vznikl na Númenoru a přejali ho i Říše ve vyhnanství, kde se udržel přes dva tisíce let, než jej nahradil správcovský letopočet. Přejali jej i ostatní lidé na severozápadě Středozemě, ovšem všude byl postupně nahrazen správcovským letopočtem, až na Kraj a Hůrku, které neměly s Gondorem žádný kontakt. Tam se ovšem prováděly jiné reformy, které daly vzniknout krajovému letopočtu.
Númenorský kalendář vychází z kalendáře elfů, ale v několika podstatných věcech se liší. V prvé řadě, jak se píše v TC: drželi se zvyku začínat rok v půli zimy, jejž dodržovali muži ze Severozápadu, z nichž v Prvním věku vzešli. Začátek roku tak připadal zhruba na zimní slunovrat, což je o něco dřív než začíná náš rok.
Dále přestali pro počítání delších časových úseků používat elfský yén, ale vytvořili si pohodlnější jednotku založenou na desítkové soustavě - haranyë (století). Kromě toho Rozdělili loa na kratší období o pravidelnější délce:
Númenorejský systém používaný v Númenoru a v Arnoru i Gondoru
až do zániku Králů se jmenoval královský letopočet. Normální
rok měl 365 dní. Dělil se do dvanácti astar čili měsíců, z nichž mělo
deset 30 dní a dva měly 31. Dlouhé astar byly po obou stranách letního slunovratu,
přibližně náš červen a červenec. První den roku se nazýval
yestarë, prostřední den (183.) se nazýval loendë a poslední den mettarë.
Tyto tři dny nepatřily k žádnému měsíci. Každý čtvrtý rok vyjma
poslední rok století (haranyë) se místo loendë dávaly dva enderi
čili „prostřední dny“.
Základní uspořádání roku tak v Númenorejském kalendáři vypadalo takhle:
yestarë
|
měsíce I až V (po 30 dnech)
|
měsíc VI (31 dnů)
|
loendë
|
měsíc VII (31 dnů)
|
měsíce VIII až XII (po 30 dnech)
|
mettarë
|
V Númenoru existovaly navíc tři svátky, kdy vystupoval král na vrcholek Meneltarmy:
pronášel modlitbu za přicházející rok při Erukyermë v prvních dnech jara, chválu Eru Ilúvatara při Erulaitalë uprostřed léta a vzdával mu díky při Eruhantalë na konci podzimu.
Později došlo k další významné reformě v númenorském kalendáři, která se týkala týdne. Jednak se změnil šestidenní týden na sedmidenní, a také byl upraven název jednoho ze dnů:
Númenorejci zachovali zasvěcení i pořadí, ale čtvrtý den změnili
na aldëa (orgaladh), protože se vztahoval jen k Bílému stromu, jehož
potomkem byl, jak se věřilo, Nimloth, který rostl na královském nádvoří
v Númenoru. Protože si také přáli mít sedmý den a byli velcí
námořníci, vložili za den nebes „mořský den“, eärenya (oraearon).
Je samozřejmě otázka, proč si "přáli mít sedmý den" a existuje i teorie, podle které se chtěli prostě odlišit od elfů, což by naznačovalo, že se tak stalo až později, v dobách, kdy na Númenor padl Stín. Pak by ale bylo zvláštní, že stejný zvyk přejali i následníci Elendila v Říších ve Vyhnanství. Ale dost možná byl důvod změny mnohem prostší, a to ten, že prostě chtěli uctívat i moře, a proto si přidali do týdne den navíc.
Týden tedy vypadal takto:
den v týdnu | Quenijský název | Sindarský název | překlad
|
---|
sobota | Elenya | Orgilion | Den hvězd
|
neděle | Anarya | Oranor | Den Slunce
|
pondělí | Isilya | Orithil | Den Měsíce
|
úterý | Aldëa | Orgaladh | Den Stromu
|
středa | Menelya | Ormenel | Den oblohy
|
čtvrtek | Eärenya | Oraearon | Den moře
|
pátek | Valanya nebo Tárion | Orbelain nebo Rodyn | Den Valar
|
V Númenoru se počítalo od 1. roku Druhého věku. Deficit vzniklý
odečtením jednoho dne z posledního roku století se vyrovnával v
posledním roce tisíciletí, takže zůstal tisíciletý deficit 4 hodiny, 46
minut, 40 sekund. V Númenoru se přidávalo v letech 1000, 2000,
3000 D. v. Po Pádu v roce 3319 D. v. byl systém udržován vyhnanci,
ale značně jej rozvrátil počátek Třetího věku s novým počítáním: rok
3442 D. v. se stal rokem l T. v. Tím, že se stal přestupným rokem 4
T. v. místo roku 3 T. v. (3444 D. v), vnikl do počtu další krátký rok o
pouhých 365 dnech a vznikl deficit 5 hodin, 48 minut, 46 sekund.
Tisíciletý přídavek byl proveden se zpožděním 441 let: v letech.1000
T. v. (4441 D. v.) a 2000 T. v. (5441 D. v.). Pro zmenšení vzniklých
chyb a doplnění tisíciletých deficitů vydal správce Mardil revidovaný
kalendář, který měl platit od roku 2060 T. v. po dodání dvou dnů k
roku 2059 (5500 D. v.). Tím se dovršilo pět a půl tisíciletí od počátku
númenorejského systému. Zůstával však stále ještě deficit asi osmi
hodin. Hador přidal v roce 2360 jeden den, ačkoli deficit ještě zcela
nedosahoval té délky. Pak se už nečinily žádné úpravy. (V roce 3000
T. v. se na takové věci před hrozící válkou nedbalo.) Když po dalších
660 letech skončil Třetí věk, deficit ještě nedosáhl délky jednoho
dne.
Revidovaný kalendář zavedený Mardilem se jmenoval správcovský
letopočet a časem jej převzala většina uživatelů západštiny kromě
hobitů.
Kromě zmatků s počítáním přestupných roků a deficitů udělal ovšem Mardil ještě jednu věc, která se zásadněji dotkla běžných uživatelů kalendáře:
Všechny měsíce nového kalendáře měly po třiceti dnech a byly zavedeny dva
nové dny, které se k žádnému měsíci nepočítaly: jeden mezi třetím a čtvrtým měsícem (březnem a dubnem) a jeden mezi devátým a desátým (zářím a říjnem). Celkem se tak nacházelo pět dní mimo měsíce (yestarë, tuilérë, loendë, yáviérë a mettarë), a tyto dny se slavily jako svátky.
Výsledkem bylo tedy nové uspořádání roku:
yestarë
|
měsíce I až III (po 30 dnech)
|
tuilérë
|
měsíce IV až VI (po 30 dnech)
|
loendë
|
měsíce VII až IX (po 30 dnech)
|
yáviérë
|
měsíce X až XII (po 30 dnech)
|
mettarë
|
Správcovský kalendář byl postupně přejat většinou lidí, kteří dříve používali královský kalendář. V praxi to znamenalo hlavně celý Gondor a Rhovanion s jeho seveřanskými obyvateli. Výjimkou ale byl Eriador, kde pozůstatky tamějšího obyvatelstva po konci Severního království neudržovaly téměř žádný kontakt s Gondorem, a proto nejspíš o Mardilově reformě ani nevěděly. Byly tu ale uskutečňovány jiné reformy, jejichž centrem byl kupodivu hobití Kraj. Vznikl tak Krajový letopočet, jenž byl poté přejat i v Hůrce, včetně jejích lidských obyvatel. Jaký kalendář používali Dúnadani, tedy hraničáři, je otázka. Nejspíš zůstali až do konce Třetího věku věrní královskému kalendáři, ale je také možné, že přejali Krajový letopočet, protože s Hůreckými se setkávali asi nejčastěji.
Nakonec byl přejat dokonce i trpaslíky, kteří do té doby měli vlastní kalendářní systém. Jejich dřívější systém byl pravděpodobně lunární (víme, že u určování jejich Nového roku, tedy Durinova dne, hrály roli měsíční fáze), ale na konci Třetího věku ho už opustili (Thorin řekl, že
Dneska se vymyká našim vědomostem určit, kdy takový čas zase nastane (H) ).
Správcovský kalendář vydržel v platnosti do konce Třetího věku; po návratu krále a skončení vlády správců v Gondoru se nejspíš jevilo jako samozřejmé nahradit správcovský kalendář opět královským. Nový královský letopočet se ovšem od toho původního v mnoha věcech odlišoval:
Nový letopočet začal v obnoveném království v roce 3019 T. v.
Představoval návrat ke královskému letopočtu upravenému tak, aby
rok začínal na jaře jako eldarský loa.
Podle nového letopočtu začínal rok na památku Sauronova pádu
a činů Těch, kteří nesli Prsten, někdejšího 25. března.
To představovalo velice zásadní změnu - lidské (a hobití) kalendáře už více jak šest tisíc let začínaly v polovině zimy a nyní se začátek roku náhle přesunul na jaro; muselo to být asi hodně nezvyklé. S eldarským kalendářem byl nový začátek roku sice podobný, ale vycházel asi o deset dnů dřív. Se začátkem roku se samozřejmě posunul také
yestarë, první den roku, a
mettarë, poslední den roku.
Měsíce si ponechaly
svá dřívější jména. Počínaly nyní od víressë (dubna), ale
vztahovaly se k časovým úsekům, jež obvykle začínaly o pět dní dříve
než předtím. Všechny měsíce měly 30 dnů. Mezi yavannië (září) a
narquelië (říjen) se vkládaly tři enderi neboli střední dny (druhý z
nich se nazýval loëndë), jež odpovídaly někdejšímu 23., 24. a 25.
září. 30. yavannië, který odpovídal někdejšímu 22. září, se však stal
na Frodovu počest jako den jeho narozenin svátkem a v přestupném
roce se tento svátek zdvojoval a říkalo se mu Cormarë neboli Prstenový
den.
Z toho je vidět, že uspořádání roku v Novém kalendáři se podobá daleko víc Krajovému letopočtu než původnímu královskému kalendáři, ať už jde o to, že měsíce mají stejnou délku, nebo o zvláštní tři dny uprostřed roku. Že by další argument pro to, že Hraničáři používali Krajový letopočet? Ačkoliv přítomnost tří
enderi se dá stejně tak vykládat i jako přímý vliv elfů, se kterými byli samozřejmě Dúnedain na severu v kontaktu častěji než Gondorští.
Následující tabulka ukazuje vztah Nového kalendáře ke Správcovskému, který nahradil. Můžete vidět, jak se změnilo číslování měsíců, jak se samotné měsíce posunuly (Tolkien sice píše, že měsíce začínaly o pět dní dříve než podle správcovského kalendáře, ale to přesně platilo jen pro některé, vzhledem k pozměněnému uspořádání roku), a jak se tím pádem změnilo zařazení jednotlivých dnů do měsíců, případně pozice zvláštních dnů, jako byly
yestarë a
mettarë.
Tabulka je uspořádaná podle Nového kalendáře, tedy začíná Novým rokem Nového kalendáře. Měsíce v obou kalendářích jsou kromě svých názvů číslovány římskými číslicemi. Pokud jsi nejste jistí významem uspořádání tabulky, zkusím pro snadnější pochopení popsat význam prvních několika řádků. Takže: 25. súlimë podle Správcovského kalendáře je den
aestarë podle Nového kalendáře. Dny 26.-30. súlimë podle Správcovského kalendáře odpovídají dnům 1.-5. víressë v Novém kalendáři (tzn. 26. súlimë se změnilo na 1. víressë, 27. súlimë na 2. víressë atd.). Den
tuilérë ve správcovském kalendáři odpovídal 6. víressë podle Nového kalendáře. 1.-24. víressë podle Správcovského kalendáře odpovídaly dnům 7.-30. víressë podle Nového kalendáře, a tak dále. Doufám, že je tohle uspořádání pochopitelné.
Správcovský kalendář | Nový kalendář
|
---|
den v měsíci | jméno měsíce nebo dne | den v měsíci | jméno měsíce nebo dne
|
---|
25 | III - súlimë | - | yestarë
|
26-30 | 1-5 | I - víressë
|
- | tuilérë | 6
|
1-24 | IV - víressë | 7-30
|
25-30 | 1-6 | II - lótessë
|
1-24 | V - lótessë | 7-30
|
25-30 | 1-6 | III - nárië
|
1-24 | VI - nárië | 7-30
|
25-30 | 1-6 | IV - cermië
|
- | loendë | 7
|
1-23 | VII - cermië | 8-30
|
24-30 | 1-7 | V - úrimë
|
1-23 | VIII - úrimë | 8-30
|
24-30 | 1-7 | VI - yavannië
|
1-23 | IX - yavannië | 8-30
|
24 | - | 1. enderë
|
25 | - | loendë
|
26 | - | 2. enderë
|
27-30 | 1-4 | VII - narquelië
|
- | yáviérë | 5
|
1-25 | X - narquelië | 6-30
|
26-30 | 1-5 | VIII - hísimë
|
1-25 | XI - hísimë | 6-30
|
26-30 | 1-5 | IX - ringarë
|
1-25 | XII - ringarë | 6-30
|
26-30 | 1-5 | X - narvinyë
|
- | mettarë | 6
|
- | yestarë | 7
|
1-23 | I - narvinyë | 8-30
|
24-30 | 1-7 | XI - nénimë
|
1-23 | II - nénimë | 8-30
|
24-30 | 1-7 | XII - súlimë
|
1-23 | III - súlimë | 8-30
|
24 | - | mettarë
|
Zdroj:
Zveřejněno: 31. leden 2006
zpět